(दाक्षिणात्य अधिक पाठका १ श्लोक मिलाकर कुल ४८ “लोक हैं।) भीकम (2 अमान अष्टस प्तरत्याधेकशततमो< ध्याय: दोनों सेनाओंमें परस्पर घोर युद्ध और घटोत्कचके द्वारा अलायुधका वध एवं दुर्योधनका पश्चात्ताप संजय उवाच संदृश्य समरे भीम॑ रक्षसा ग्रस्तमन्तिकात् । वासुदेवो<ब्रवीद् राजन् घटोत्कचमिदं वच:,संजय कहते हैं--राजन्! समरभूमिमें राक्षसके चंगुलमें फँसे हुए भीमसेनको निकटसे देखकर भगवान् श्रीकृष्णने घटोत्कचसे यह बात कही-- इस प्रकार श्रीमह्माभारत द्रोणपर्वके अन्तर्गत घटोत्कचवधपर्वमें रात्रियुद्धके समय अलायुधका वधविषयक एक सौ अठठ्ठत्तरवाँ अध्याय पूरा हुआ ॥/ १७८ ॥/ ऑपनआ प्रा छा अ-काज जा एकोनाशीरत्याधेकशततमो< ध्याय: घटोत्कचका घोर युद्ध तथा कर्णके द्वारा चलायी हुई इन्द्रप्रदत्त शक्तिसे उसका वध संजय उवाच निहत्यालायुध॑ रक्ष: प्रह्ष्टात्मा घटोत्कच: । ननाद विविधान् नादान् वाहिन्या: प्रमुखे तव
sañjaya uvāca
nihatyālāyudhaṁ rakṣaḥ prahṛṣṭātmā ghaṭotkacaḥ |
nanāda vividhān nādān vāhinyāḥ pramukhe tava ||
Sanjaya sprach: Nachdem Ghaṭotkaca den Rākṣasa Ālāyudha erschlagen hatte, stieß er—von Siegesrausch erfüllt—vielerlei Schlachtrufe aus, mitten an der Spitze deines Heeres. Dieser Augenblick brachte auf dem nächtlichen Schlachtfeld einen Schub von Zuversicht und Schrecken, wo Kraft und Kampfesmut zu entscheidenden Mächten werden in der sittlichen Tragödie eines brudermörderischen Krieges.
संजय उवाच
The verse highlights how victory in war is not only physical but also psychological: the slaying of a formidable foe produces elation and a display of dominance meant to shake the enemy’s morale. Ethically, it underscores the tragic momentum of violence—each triumph intensifies the conflict rather than resolving it.
In the night-fighting sequence, Ghaṭotkaca has just killed the rākṣasa Ālāyudha. Energized by this success, he roars loudly with varied battle-cries at the head of the Kaurava host, signaling renewed pressure on Dhṛtarāṣṭra’s side.