Next Verse

Shloka 1

Brahmacārin-Dharma: Guru-Sevā, Daily Vedic Study, Gāyatrī-Japa, and Anadhyāya Regulations

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायामुपरिविभागे त्रयोदशो ऽध्यायः व्यास उवाच एवं दण्डादिभिर्युक्तः शौचाचारसमन्वितः / आहूतो ऽध्ययनं कुर्याद् वीक्षमाणो गुरोर्मुखम्

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāmuparivibhāge trayodaśo 'dhyāyaḥ vyāsa uvāca evaṃ daṇḍādibhiryuktaḥ śaucācārasamanvitaḥ / āhūto 'dhyayanaṃ kuryād vīkṣamāṇo gurormukham

So endet das dreizehnte Kapitel im späteren Teil des Śrī Kūrma-Purāṇa innerhalb der Ṣaṭsāhasrī-Saṃhitā. Vyāsa sprach: „So mit dem Stab (daṇḍa) und den übrigen Erfordernissen ausgerüstet und in Reinheit und rechter Lebensführung gegründet, soll er, wenn er gerufen wird, das Studium beginnen, den Blick auf das Antlitz des Lehrers gerichtet.“

itithus
iti:
Sambandha (सम्बन्ध/quotative)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formउक्त्यर्थक-अव्यय (quotative particle)
śrīkūrmapurāṇein the Śrī Kūrma Purāṇa
śrīkūrmapurāṇe:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootśrī (प्रातिपदिक) + kūrma (प्रातिपदिक) + purāṇa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन; समासः (श्री-उपपदपूर्वक) तत्पुरुषः: 'श्रीकूर्मपुराणम्'
ṣaṭsāhastryāmin the (collection) of six thousand (verses)
ṣaṭsāhastryām:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootṣaṭ (संख्या) + sāhastrī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन; द्विगु-समासः (षट् सहस्राणि यस्याम्)
saṃhitāyāmin the saṃhitā
saṃhitāyām:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootsaṃhitā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन
uparivibhāgein the upper section
uparivibhāge:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootupari (अव्यय) + vibhāga (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन; अव्ययीभाव-समासः: उपरि+विभाग
trayodaśaḥthirteenth
trayodaśaḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Roottrayodaśa (प्रातिपदिक/संख्या)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/कर्ता), एकवचन; संख्यावाचक-विशेषण
adhyāyaḥchapter
adhyāyaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootadhyāya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/कर्ता), एकवचन
vyāsaḥVyāsa
vyāsaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootvyāsa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/कर्ता), एकवचन
uvācasaid
uvāca:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√vac (वच् धातु)
Formलिट् (Perfect/परोक्षभूत), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
evamthus/in this manner
evam:
Sambandha (सम्बन्ध/adverbial)
TypeIndeclinable
Rootevam (अव्यय)
Formप्रकारार्थक-अव्यय (adverb)
daṇḍādibhiḥwith a staff etc.
daṇḍādibhiḥ:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootdaṇḍa (प्रातिपदिक) + ādi (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/करण), बहुवचन; समासः तत्पुरुषः: दण्ड-आदि (and the like)
yuktaḥendowed (with)
yuktaḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Root√yuj (युज् धातु) + ta (क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; भूतकर्मणि/भावे (past passive participle): 'endowed/connected'
śaucācārasamanvitaḥaccompanied by purity and proper conduct
śaucācārasamanvitaḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootśauca (प्रातिपदिक) + ācāra (प्रातिपदिक) + samanvita (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः तत्पुरुषः (शौच-आचार-समन्वितः = शौचेन आचारेण च समन्वितः)
āhūtaḥwhen called
āhūtaḥ:
Hetu (हेतु/condition)
TypeAdjective
Rootā-√hū (हू धातु) + ta (क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; भूतकर्मणि (past passive participle): 'having been called'
adhyayanamstudy/recitation
adhyayanam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootadhyayana (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/कर्म), एकवचन
kuryātshould do/perform
kuryāt:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√kṛ (कृ धातु)
Formविधिलिङ् (Optative/विधि), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
vīkṣamāṇaḥlooking
vīkṣamāṇaḥ:
Karta (कर्ता/agent-participle)
TypeAdjective
Rootvi-√īkṣ (ईक्ष् धातु) + śatṛ (शतृ)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकाले कृदन्त (present active participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
guroḥof the teacher
guroḥ:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootguru (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive/सम्बन्ध), एकवचन
mukhamface
mukham:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootmukha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/कर्म), एकवचन

Vyasa

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: vira

V
Vyasa
G
Guru (Acharya)
B
Brahmacharin (implicit)
V
Vedic study (Adhyayana)

FAQs

This verse does not directly define Ātman; it lays the disciplinary foundation—purity (śauca), right conduct (ācāra), and humility before the guru—by which higher teachings (including knowledge of Self and Īśvara) are traditionally received and realized.

Rather than a technique like dhyāna, it highlights preparatory sādhana: external and internal purity, regulated conduct, and attentive receptivity to the teacher—supports that the Kurma Purana treats as prerequisites for mantra, śāstra-study, and later Shaiva-Vaishnava synthesis teachings (including Pāśupata-oriented discipline).

It does not explicitly mention Śiva or Viṣṇu; its emphasis is on dharmic discipline and guru-centered transmission, a shared framework through which the Kurma Purana later presents its Shaiva-Vaishnava integrative theology.