Next Verse

Kurma Purana — Purva Bhaga, Shloka 1

Kali-yuga Doṣas, the Supremacy of Rudra as Refuge, and the Closure of the Manvantara Teaching

इती श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे सप्तविंशो ऽध्यायः व्यास उवाच तिष्ये मायामसूयां च वधं चैव तपस्विनाम् / साधयन्ति नरा नित्यं तमसा व्याकुलीकृताः

itī śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge saptaviṃśo 'dhyāyaḥ vyāsa uvāca tiṣye māyāmasūyāṃ ca vadhaṃ caiva tapasvinām / sādhayanti narā nityaṃ tamasā vyākulīkṛtāḥ

So endet das siebenundzwanzigste Kapitel des ersten Teils des Śrī Kūrma‑Purāṇa in der Ṣaṭsāhasrī‑Saṃhitā. Vyāsa sprach: Im Zeitalter Tiṣya (Kali) verfolgen die Menschen, von tamas verdunkelt und aufgewühlt, unablässig Trug, Neid und sogar das Verletzen oder Töten von Asketen (tapasvin).

इतिthus
इति:
सम्बन्ध (discourse marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/समाप्त्यर्थक-अव्यय (quotative/end marker)
श्री-कूर्म-पुराणेin the Śrī Kūrma Purāṇa
श्री-कूर्म-पुराणे:
अधिकरण (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक) + कूर्म (प्रातिपदिक) + पुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; नामधेय-समास (श्रीकूर्मपुराण)
षट्-साहस्त्र्याम्in the six-thousand (collection)
षट्-साहस्त्र्याम्:
अधिकरण (अधिकरण/Locative)
TypeAdjective
Rootषट् (संख्या-प्रातिपदिक) + साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; द्विगु-समास (षट्साहस्त्री = six-thousand [verses])
संहितायाम्in the Saṃhitā
संहितायाम्:
अधिकरण (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
पूर्व-विभागेin the former section
पूर्व-विभागे:
अधिकरण (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootपूर्व (प्रातिपदिक) + विभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुष (पूर्वः विभागः)
सप्त-विंशःtwenty-seventh
सप्त-विंशः:
विशेषण (of अध्यायः)
TypeAdjective
Rootसप्त (संख्या-प्रातिपदिक) + विंश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; द्विगु (सप्तविंश = twenty-seventh)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
कर्ता (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
व्यासःVyāsa
व्यासः:
कर्ता (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootव्यास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (मुख्यक्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
तिष्येin (the time of) Tiṣya
तिष्ये:
अधिकरण (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootतिष्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन (तिष्ये = तिष्य-नक्षत्रे/तिष्ये काले)
मायाम्deceit/illusion
मायाम्:
कर्म (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootमाया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/द्वितीया-कर्म), एकवचन
असूयाम्envy/malice
असूयाम्:
कर्म (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootअसूया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
समुच्चय (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
वधम्killing
वधम्:
कर्म (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootवध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
समुच्चय (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एवindeed
एव:
अवधारण (emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्यय (emphasis)
तपस्विनाम्of ascetics
तपस्विनाम्:
सम्बन्ध (षष्ठी/Genitive relation)
TypeNoun
Rootतपस्विन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन
साधयन्तिaccomplish/carry out
साधयन्ति:
क्रिया (मुख्यक्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√साध् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद
नराःmen/people
नराः:
कर्ता (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
नित्यम्always
नित्यम्:
क्रियाविशेषण (adverbial)
TypeIndeclinable
Rootनित्य (प्रातिपदिक)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb: always)
तमसाby darkness/ignorance
तमसा:
करण (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootतमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/तृतीया-करण), एकवचन
व्याकुली-कृताःmade agitated
व्याकुली-कृताः:
विशेषण (of नराः)
TypeAdjective
Rootव्याकुली (प्रातिपदिक) + कृत (कृदन्त, √कृ)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; उपपद-तत्पुरुष/कर्मधारय (व्याकुली इति भावः, तेन कृताः = made agitated)

Vyasa

Primary Rasa: raudra

Secondary Rasa: karuna

V
Vyasa
T
Tiṣya (Kali-yuga)
T
Tapasvins (ascetics)

FAQs

Indirectly: it shows that when consciousness is dominated by tamas (ignorance), one turns away from dharma and attacks tapas; the implied remedy in Purāṇic yoga is sattva-purification so the Self’s clarity can be recognized.

No technique is taught explicitly; the verse identifies tamas, māyā (deceit), and asūyā (envy) as major obstacles to tapas and yogic life—implying the Kurma Purana’s broader emphasis on self-restraint, purity, and steadiness as prerequisites for Pashupata-style discipline.

It does not name Shiva or Vishnu directly; consistent with the Kurma Purana’s Shaiva–Vaishnava synthesis, it frames a shared dharmic concern: protecting tapas and spiritual seekers from tamasic hostility, a theme upheld in both Shaiva and Vaishnava teachings.