Previous Verse
Next Verse

Shloka 42

Sūrya-vaṃśa Genealogy and the Supremacy of Tapas: Gāyatrī-Japa, Rudra-Darśana, and Śatarudrīya Upadeśa

कश्यप उवाच सहस्त्रनयनो देवः साक्षी स तु प्रजापतिः / प्रसीदति महायोगी पूजितस्तपसा परः

kaśyapa uvāca sahastranayano devaḥ sākṣī sa tu prajāpatiḥ / prasīdati mahāyogī pūjitastapasā paraḥ

Kaśyapa sprach: „Der tausendäugige Gott ist die bezeugende Gegenwart; wahrlich, Er ist Prajāpati. Jener höchste Mahāyogin ist zufrieden, wenn man Ihn durch das erhabenste Tapas verehrt.“

कश्यपःKaśyapa
कश्यपः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootकश्यप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्, प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
सहस्रनयनःthousand-eyed
सहस्रनयनः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसहस्र-नयन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहि (यस्यानि सहस्रं नयनानि सः)
देवःthe god
देवः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
साक्षीwitness
साक्षी:
Samānādhikaraṇa (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootसाक्षिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; इन्-प्रातिपदिक (साक्षिन्)
सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तुindeed / but
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle: emphasis/contrast)
प्रजापतिःPrajāpati
प्रजापतिः:
Samānādhikaraṇa (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootप्रजा-पति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (प्रजायाः पतिः)
प्रसीदतिis pleased
प्रसीदति:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र- सद् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
महायोगीthe great yogin
महायोगी:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमहा-योगिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारय (महान् योगी)
पूजितःworshipped
पूजितः:
Kriyā-viśeṣaṇa (क्रियाविशेषण/Participial qualifier)
TypeAdjective
Rootपूज् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘having been worshipped’
तपसाby austerity
तपसा:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
परःsupreme
परः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

Sage Kaśyapa

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

K
Kaśyapa
S
Sahastra-nayana (Indra)
S
Sākṣī (Witness)
P
Prajāpati
T
Tapas
M
Mahāyogī

FAQs

By calling the deity “sākṣī” (the Witness), the verse points to the inner, all-seeing consciousness that observes all beings and acts—an Upaniṣadic marker of the Self/Iśvara as the witnessing principle.

The verse emphasizes tapas—disciplined austerity and sustained spiritual practice—as a highest form of pūjā. In Kurma Purana’s yogic frame, tapas supports steadiness, purity, and contemplative absorption befitting a “mahāyogī.”

Rather than sectarian contrast, it uses shared yogic-theological language—Witness (sākṣī), Supreme (paraḥ), Great Yogi (mahāyogī)—terms applicable to both Śiva and Viṣṇu in Purāṇic synthesis, stressing one supreme reality honored through tapas.