Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 67

अगस्त्य उवाच । अंशांशांशेन निश्चक्रे कुतो भोश्चक्रपाणिना । क्व निर्गतं च हरिणा प्राप्य काशीं षडानन

agastya uvāca | aṃśāṃśāṃśena niścakre kuto bhoścakrapāṇinā | kva nirgataṃ ca hariṇā prāpya kāśīṃ ṣaḍānana

অগস্ত্য বললেন—হে ষড়ানন, চক্রপাণি (বিষ্ণু) সেই অতি সূক্ষ্ম অংশের অংশের অংশমাত্র নিয়ে কোথা থেকে প্রকাশিত হলেন? আর কাশী প্রাপ্ত হয়ে হরি কোথায় প্রকাশ পেলেন?

अगस्त्यःAgastya
अगस्त्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअगस्त्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन, परस्मैपद
अंशांशांशेनby a minute fraction
अंशांशांशेन:
Karana (Means/करण)
TypeNoun
Rootअंश + अंश + अंश (प्रातिपदिक)
Formसमासः—पुनरुक्त-तत्पुरुष (अंशस्य अंशस्य अंशेन), पुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
निश्चक्रेcame forth
निश्चक्रे:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootनिर्-चक्र (धातु: चक्र्/चक्रे—‘to go out/come forth’ as per usage)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन, आत्मनेपद; अर्थे—‘came out/emerged’
कुतःfrom where
कुतः:
Kriya-visheshana (Interrogative/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootकुतः (अव्यय)
Formअव्यय (interrogative adverb)
भोःO!
भोः:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeIndeclinable
Rootभोः (अव्यय)
Formअव्यय (vocative particle संबोधन-निपात)
चक्रपाणिनाby the discus-bearer (Viṣṇu)
चक्रपाणिना:
Karana/Agent (Instrument/Agent/करण)
TypeNoun
Rootचक्र + पाणि (प्रातिपदिक)
Formसमासः—तत्पुरुष (चक्रः पाणौ यस्य/चक्रपाणिः), पुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
क्वwhere
क्व:
Kriya-visheshana (Interrogative/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootक्व (अव्यय)
Formअव्यय (interrogative adverb of place)
निर्गतम्(what) emerged
निर्गतम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeVerb
Rootनिर्-गम् (धातु) + क्त (प्रत्यय)
Formकृदन्त—PPP (क्त) ‘gone out’; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; प्रश्नार्थे ‘(किम्) निर्गतम्?’
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (conjunction)
हरिणाby Hari
हरिणा:
Karana/Agent (Instrument/Agent/करण)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
प्राप्यhaving reached
प्राप्य:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु) + ल्यप् (प्रत्यय)
Formकृदन्त—ल्यप्-प्रत्ययान्त (Gerund) ‘having reached’
काशीम्Kāśī
काशीम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकाशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
षडाननO Six-faced one (Skanda)
षडानन:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootषड् + आनन (प्रातिपदिक)
Formसमासः—द्विगु (षड् आननानि यस्य), पुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन; स्कन्द-सम्बोधन

Agastya

Listener: Skanda (Ṣaḍānana)

Scene: Agastya, attentive and inquisitive, asks Skanda (Ṣaḍānana) to specify the source and exact place in Kāśī where Hari’s infinitesimal emanation emerged.

A
Agastya
S
Skanda (Ṣaḍānana)
C
Cakrapāṇi (Viṣṇu)
H
Hari (Viṣṇu)
K
Kāśī (Vārāṇasī)

FAQs

Reverent inquiry is part of dharma: the sage seeks precise knowledge of divine manifestations and their sacred loci.

Kāśī (Vārāṇasī) is referenced broadly; the verse asks for the exact spot of Hari’s emergence within Kāśī.

None; it is a question initiating further exposition.