Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

Kāla-vañcana (Overcoming/Outwitting Time) and the Pañcabhūta Basis of the Body

सनत्कुमार उवाच । एतच्छ्रुत्वा त्रिभुवनगुरोः प्राह गौरी विहस्य सत्यं त्वं मे वद कथमसौ हन्यते येन कालः । शम्भुस्तामाह सद्यो हि मकरवदने योगिनो ये क्षिपंति कालव्यालं सकलमनघास्तच्छृणुष्वैकचित्ता

sanatkumāra uvāca | etacchrutvā tribhuvanaguroḥ prāha gaurī vihasya satyaṃ tvaṃ me vada kathamasau hanyate yena kālaḥ | śambhustāmāha sadyo hi makaravadane yogino ye kṣipaṃti kālavyālaṃ sakalamanaghāstacchṛṇuṣvaikacittā

সনৎকুমার বললেন—ত্রিভুবনগুরুর বাক্য শুনে গৌরী হেসে বললেন, “সত্য করে বলো—কোন উপায়ে সেই কাল বধ হয়?” তখন শম্ভু সঙ্গে সঙ্গে বললেন, “হে নিষ্পাপা, একাগ্রচিত্তে শোনো—যোগীরা দ্রুত সমগ্র কাল-সর্পকে ‘মকরমুখে’ (সর্বগ্রাসী অবস্থায়) নিক্ষেপ করে।”

सनत्कुमारःSanatkumāra
सनत्कुमारः:
कर्ता (Karta)
TypeNoun
Rootसनत्-कुमार (प्रातिपदिक)
Formसमास: सनन् (पुरातनः) कुमारः (कर्मधारय); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
एतत्this
एतत्:
कर्म (Karma)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
पूर्वकाल-क्रिया (Pūrvakāla-kriyā)
TypeIndeclinable
Rootश्रु (धातु) + त्वा (क्त्वा)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund): 'having heard'
त्रिभुवनगुरोःof the teacher of the three worlds
त्रिभुवनगुरोः:
सम्बन्ध (Sambandha)
TypeNoun
Rootत्रि-भुवन-गुरु (प्रातिपदिक)
Formसमास: त्रिषु भुवनेषु गुरु: (सप्तमी-तत्पुरुष); पुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
प्राहsaid
प्राह:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootप्र-आह्/अह् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
गौरीGaurī
गौरी:
कर्ता (Karta)
TypeNoun
Rootगौरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
विहस्यsmiling
विहस्य:
पूर्वकाल-क्रिया (Pūrvakāla-kriyā)
TypeIndeclinable
Rootवि-हस् (धातु) + ल्यप् (कृदन्त)
Formल्यबन्त-अव्यय (gerund): 'having smiled/laughed'
सत्यम्truly
सत्यम्:
अधिकरण (Adhikaraṇa)
TypeIndeclinable
Rootसत्य (प्रातिपदिक)
Formक्रियाविशेषणरूपेण नपुंसक-एकवचन-द्वितीया (adverbial accusative): 'truly'
त्वम्you
त्वम्:
कर्ता (Karta)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, एकवचन
मेto me
मे:
सम्प्रदान (Sampradāna)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formचतुर्थी/षष्ठी-एकवचन-रूप (enclitic); अत्र चतुर्थ्यर्थे (to me)
वदtell
वद:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootवद् (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), परस्मैपद, मध्यम-पुरुष, एकवचन
कथम्how
कथम्:
अधिकरण (Adhikaraṇa)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formप्रश्नार्थक-अव्यय (interrogative adverb)
असौthat one (he)
असौ:
कर्ता (Karta)
TypeNoun
Rootअसद्/असौ (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (demonstrative pronoun)
हन्यतेis slain
हन्यते:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootहन् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), आत्मनेपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन; कर्मणि-प्रयोग (passive)
येनby which
येन:
करण (Karaṇa)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
कालःTime (Kāla)
कालः:
कर्ता (Karta)
TypeNoun
Rootकाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
शम्भुःŚambhu
शम्भुः:
कर्ता (Karta)
TypeNoun
Rootशम्भु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
ताम्to her; her
ताम्:
कर्म (Karma)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
आहsaid
आह:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootअह्/आह् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
सद्यःimmediately
सद्यः:
अधिकरण (Adhikaraṇa)
TypeIndeclinable
Rootसद्यः (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (immediacy adverb)
हिindeed
हि:
सम्बन्ध (Sambandha)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (particle)
मकरवदनेin (the place called) Makaravadana
मकरवदने:
अधिकरण (Adhikaraṇa)
TypeNoun
Rootमकर-वदन (प्रातिपदिक)
Formसमास: मकरस्य वदनम् (षष्ठी-तत्पुरुष/कर्मधारय-प्रयोग); नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
योगिनःyogins
योगिनः:
कर्ता (Karta)
TypeNoun
Rootयोगिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
येwho
ये:
कर्ता (Karta)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
क्षिपन्तिthrow; cast down
क्षिपन्ति:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootक्षिप् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, बहुवचन
कालव्यालम्the time-serpent
कालव्यालम्:
कर्म (Karma)
TypeNoun
Rootकाल-व्याल (प्रातिपदिक)
Formसमास: कालः एव व्यालः (कर्मधारय); पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
सकलम्entire; whole
सकलम्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootसकल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (qualifying कालव्यालम्)
अनघाःO sinless one
अनघाः:
सम्बोधन (Sambodhana)
TypeNoun
Rootअनघ (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन (addressing Gaurī)
तत्that
तत्:
कर्म (Karma)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
शृणुष्वlisten
शृणुष्व:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), आत्मनेपद, मध्यम-पुरुष, एकवचन
एकचित्ताO one-pointed-minded (one)
एकचित्ता:
सम्बोधन (Sambodhana)
TypeAdjective
Rootएक-चित्त (प्रातिपदिक)
Formसमास: एकं चित्तं यस्याः (बहुव्रीहि-भावार्थे कर्मधारय-प्रयोग); स्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन; विशेषणम्

Sanatkumara

Tattva Level: pati

Shiva Form: Umāpati

Shakti Form: Gaurī

Role: teaching

Cosmic Event: Kāla is imaged as a ‘serpent’ (vyāla) to be cast into a ‘makara-faced’ devouring condition—symbolic of absorption/overmastery of temporal flow.

S
Sanatkumara
S
Shiva
P
Parvati
K
Kāla (Time/Death)

FAQs

It frames liberation as the conquest of Kāla (death/time) through yogic realization under Śiva’s guidance—pointing to transcending bondage (pāśa) by turning the mind one-pointed toward the Supreme Lord (Pati).

Śiva is addressed as the Guru of the three worlds, implying that devotion to Saguna Śiva (including Liṅga-upāsanā) matures into inner yogic steadiness; that steadiness is presented as the means by which Kāla is overcome.

The explicit instruction is ekacittatā—one-pointed concentration—characteristic of Shaiva yoga and japa/dhyāna on Śiva (commonly supported by practices like Panchakshara japa and disciplined meditation).