HomeRamayanaBala KandaSarga 55Shloka 12
Previous Verse
Next Verse

Shloka 12

कामधेनुसैन्यप्रादुर्भावः

Kamadhenu’s Forces, Visvamitra’s Austerities, and Vasishta’s Wrath

स गत्वा हिमवत्पार्श्वं किन्नरोरगसेवितम्।महादेवप्रसादार्थं तपस्तेपे महातपा:।।1.55.12।।

sa gatvā himavatpārśvaṃ kinnaroragasevitam | mahādevaprasādārthaṃ tapas tepe mahātapāḥ || 1.55.12 ||

সেই মহাতপস্বী হিমবতের পার্শ্বদেশে গেলেন, যেখানে কিন্নর ও নাগেরা বিচরণ করে; মহাদেবের প্রসাদ লাভের জন্য তিনি কঠোর তপস্যা করলেন।

सःhe
सः:
कर्ता (Karta)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
गत्वाhaving gone
गत्वा:
पूर्वकाल-क्रिया (Anterior action)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययभावः (absolutive/gerund)
हिमवत्पार्श्वम्the slope/side of Himavat
हिमवत्पार्श्वम्:
कर्म (Karma/Goal)
TypeNoun
Rootहिमवत् (प्रातिपदिक) + पार्श्व (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (षष्ठी-तत्पुरुषः: हिमवतः पार्श्वम्); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
किन्नरोरगसेवितम्inhabited/visited by kinnaras and serpents
किन्नरोरगसेवितम्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootकिन्नर (प्रातिपदिक) + उरग (प्रातिपदिक) + सेवित (कृदन्त, √सेव्)
Formसमासः: किन्नर-उरग-सेवितम् (कर्मधारय/तत्पुरुष-प्रायः; 'किन्नरैः उरगैः च सेवितम्'); 'सेवित' = क्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि कृदन्त; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; 'हिमवत्पार्श्वम्' इति विशेष्यस्य विशेषणम्
महादेवप्रसादार्थम्for obtaining Mahadeva's grace
महादेवप्रसादार्थम्:
प्रयोजन (Purpose)
TypeNoun
Rootमहादेव (प्रातिपदिक) + प्रसाद (प्रातिपदिक) + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (चतुर्थी/षष्ठी-प्रायः: महादेवस्य प्रसादस्य अर्थम् = for Mahadeva's favor); पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग-प्रयोगः, द्वितीया, एकवचन; प्रयोजनार्थे
तपःausterity
तपः:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन (कर्मरूपेण)
तेपेperformed (did penance)
तेपे:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Rootतप् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन; आत्मनेपदम्
महातपाःthe great ascetic
महातपाः:
कर्ता (Karta; apposition to सः)
TypeNoun
Rootमहातपस् (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समासः: महत् तपः यस्य सः; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

Mighty ascetic Viswamitra, reached the slopes of the Himavat mountain inhabited by kinnaras and uragas (serpents) and performed austerities in order to propitiate lord Mahadeva.

V
Viśvāmitra
H
Himavat (Himalaya)
K
Kinnara
U
Uraga (serpents)
M
Mahādeva (Śiva)

FAQs

The verse presents disciplined self-transformation: when worldly power fails, one may pursue inner refinement through tapas, seeking divine guidance rather than vengeance.

Viśvāmitra relocates to the Himalayas and undertakes severe austerities to please Śiva.

Perseverance (tapas) and goal-directed spiritual effort.