Saṃsāra-duḥkha: Karmic Descent, Garbhavāsa, Life’s Anxieties, Death, and the Call to Jñāna-Bhakti
ततस्तु तरुणभावेन धनार्जनमर्जितस्य रक्षणं तस्य नाशव्ययादिषु चात्यंतदुःखिता मायया मोहिताः कामक्रोधादिदुष्टमनसाः सदासूयापरायणाः परस्वपरस्त्रीहरणोपायपरायणाः पुत्रमित्रकलत्रादिभरणोपायचिंतापरायणा वृथाहंकारदूषिताः पुत्रादिषु व्याध्यादि पीडितेषु सत्सु सर्वव्यात्पिं परित्यज्य रोगादिभिः क्लेशितानां समीपे स्वयमाध्यात्मिकदुःखेन परिप्लुता । वक्ष्यमाणप्रकारेण चितामश्नुवते ॥ २७ ॥
tatastu taruṇabhāvena dhanārjanamarjitasya rakṣaṇaṃ tasya nāśavyayādiṣu cātyaṃtaduḥkhitā māyayā mohitāḥ kāmakrodhādiduṣṭamanasāḥ sadāsūyāparāyaṇāḥ parasvaparastrīharaṇopāyaparāyaṇāḥ putramitrakalatrādibharaṇopāyaciṃtāparāyaṇā vṛthāhaṃkāradūṣitāḥ putrādiṣu vyādhyādi pīḍiteṣu satsu sarvavyātpiṃ parityajya rogādibhiḥ kleśitānāṃ samīpe svayamādhyātmikaduḥkhena pariplutā | vakṣyamāṇaprakāreṇa citāmaśnuvate || 27 ||
তারপর যৌবনের তেজে তারা ধন উপার্জনে ও উপার্জিত ধন রক্ষায় লিপ্ত হয়, আর তার নাশ, ব্যয় ইত্যাদিতে অত্যন্ত দুঃখিত হয়। মায়ায় মোহিত, কাম-ক্রোধাদি দোষে কলুষিত মন নিয়ে, সর্বদা ঈর্ষায় আসক্ত থেকে তারা পরের ধন চুরি ও পরস্ত্রী হরণের উপায়ে প্রবৃত্ত থাকে। পুত্র-মিত্র-কলত্র প্রভৃতির ভরণপোষণের চিন্তায় নিমগ্ন, বৃথা অহংকারে দুষিত হয়ে, যখন তাদের সন্তানাদি রোগ-যন্ত্রণায় পীড়িত হয়, তখন তারা সকল শিষ্টাচার ত্যাগ করে; রোগ-ক্লেশে কাতরদের পাশে দাঁড়িয়ে নিজেরাও আধ্যাত্মিক শোকে প্লাবিত হয়। শেষে, পরবর্তীতে বর্ণিত প্রকারে, তারা চিতায় উপনীত হয়॥২৭॥
Narada (in instruction to the Sanatkumara tradition of inquiry; didactic narration)
Vrata: none
Primary Rasa: bibhatsa
Secondary Rasa: karuna
It diagnoses how māyā turns youthful energy into anxiety over wealth, pride, and unethical acts, culminating in inner misery and an unprepared death—urging vairāgya and dharmic living.
By exposing the misery of ego, envy, and attachment, it indirectly points to bhakti as the remedy: redirecting the mind from possessiveness and vice toward remembrance of the Divine and righteous conduct.
No specific Vedāṅga technique is taught in this verse; the practical takeaway is ethical discipline (dharma) and mind-governance—controlling kāma and krodha as foundational preparation for higher śāstric study and sādhana.