उद्योगपर्व — अध्याय १३५: कुन्त्याः कृष्णं प्रति संदेशः
Kuntī’s Message to Kṛṣṇa
इसे सुनकर प्रत्येक क्षत्राणी विद्याशूर, तप:शूर, दानशूर, तपस्वी, ब्राह्मी शोभासे सम्पन्न, साधुवादके योग्य, तेजस्वी, बलवान, परम सौभाग्यशाली, महारथी, धैर्यवान्, दुर्धर्ष विजयी, किसीसे भी पराजित न होनेवाले, दुष्टोंका दमन करनेवाले, धर्मात्माओंके रक्षक तथा सत्य- पराक्रमी वीर पुत्रको उत्पन्न करती है ।। इति श्रीमहा भारते उद्योगपर्वणि भगवद्यानपर्वणि विदुलापुत्रानुशासनसमाप्तौ षट्त्रिंयाधिकशततमो<्ध्याय:
etat śrutvā pratyekaṃ kṣatrāṇī vidyāśūraṃ tapaḥśūraṃ dānaśūraṃ tapasvinaṃ brāhmīśobhasaṃpannaṃ sādhuvādakayogyaṃ tejasvinaṃ balavantaṃ parama-saubhāgyāśālinaṃ mahārathaṃ dhairyavantaṃ durdharṣa-vijayinaṃ kenāpi aparājitaṃ duṣṭa-damanaṃ dharmātma-rakṣakaṃ satya-parākramaṃ vīraṃ putram utpādayati || iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi bhagavadyānaparvaṇi vidulāputrānuśāsana-samāptau ṣaṭtriṃśy-adhika-śatatamo 'dhyāyaḥ ||
এ কথা শুনে প্রত্যেক ক্ষত্রিয় নারী এমন এক বীরপুত্র প্রসব করে—যে বিদ্যায় শূর, তপস্যায় শূর, দানে শূর; সংযমী তপস্বী; ব্রাহ্মী দীপ্তিতে বিভূষিত; সাধুজনের প্রশংসার যোগ্য; তেজস্বী ও বলবান; পরম সৌভাগ্যশালী; মহারথী; ধৈর্যবান; দুর্ধর্ষ বিজয়ী; কারও দ্বারা অপরাজেয়; দুষ্টদমনকারী; ধর্মাত্মাদের রক্ষক; এবং সত্য-পরাক্রমশালী বীর। এইভাবে শ্রীমহাভারতের উদ্যোগপর্বের ভগবদ্যানপর্বে বিদুলার পুত্র-অনুশাসন সমাপ্ত হল; এটি ছত্রিশ অধিক একশো পঁয়ত্রিশতম অধ্যায়।
पुत्र उवाच
The verse praises an ideal of Kshatriya formation: a mother’s counsel and values should produce a son who unites learning, austerity, generosity, and martial excellence, using power ethically—protecting the righteous, restraining the wicked, and grounding valor in truth.
This line functions as a culminating commendation within Vidulā’s instruction to her son: after hearing her exhortation, the text describes the kind of exemplary warrior-son that such teaching and Kshatriya resolve are meant to bring forth, and the colophon marks the close of the Vidulā–son instruction episode.