Previous Verse
Next Verse

Shloka 14

Īśvara-gītā: The Supreme Lord as Brahman, the Source of Creation, and the Inner Self

तन्मात्राणि मन आत्मा च तानि सूक्ष्माण्याहुः सप्त तत्त्वात्मकानि / या सा हेतुः प्रकृतिः सा प्रधानं बन्धः प्रोक्तो विनियोगो ऽपि तेन

tanmātrāṇi mana ātmā ca tāni sūkṣmāṇyāhuḥ sapta tattvātmakāni / yā sā hetuḥ prakṛtiḥ sā pradhānaṃ bandhaḥ prokto viniyogo 'pi tena

তন্মাত্রা, মন ও আত্মা—এগুলি সূক্ষ্ম বলে ঘোষিত, স্বরূপত সাত তত্ত্ব। যে কারণরূপ প্রকৃতি, তাকেই ‘প্রধান’ বলা হয়; আর তার দ্বারা সংঘটিত অযথা বিনিয়োগই বন্ধন বলে কথিত।

तन्मात्राणिthe subtle elements (tanmātras)
तन्मात्राणि:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad + mātrā (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष-समास (तस्य मात्राणि)
मनःmind
मनः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootmanas (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
आत्माself
आत्मा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootātman (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-निपात
तानिthose
तानि:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; अन्वयेन ‘तानि (एतानि)’
सूक्ष्माणिsubtle
सूक्ष्माणि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsūkṣma (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण
आहुःthey call
आहुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootah (धातु)
Formलिट्-लकार, परस्मैपद, प्रथमपुरुष, बहुवचन
सप्तseven
सप्त:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsapta (संख्या-प्रातिपदिक)
Formसंख्या-विशेषण; (अत्र) प्रथमा बहुवचनार्थे ‘seven’
तत्त्वात्मकानिconsisting of tattvas
तत्त्वात्मकानि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Roottattva + ātmaka (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष-समास (तत्त्व-आत्मक = consisting of principles)
याwhich (she)
या:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धसूचक सापेक्ष-सर्वनाम
साthat
सा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
हेतुःcause
हेतुः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roothetu (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
प्रकृतिःPrakṛti, nature
प्रकृतिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootprakṛti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
साthat
सा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
प्रधानम्Pradhāna (primordial matter)
प्रधानम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootpradhāna (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
बन्धःbondage
बन्धः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootbandha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
प्रोक्तःis said/called
प्रोक्तः:
Kriya (क्रिया/विधेय)
TypeVerb
Rootpra-√vac (धातु) + kta (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त (past passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
विनियोगःapplication, assignment
विनियोगः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootviniyoga (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
अपिalso
अपि:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootapi (अव्यय)
Formसमुच्चय/सम्भावना-निपात (also/even)
तेनby that/thereby
तेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), एकवचन

Lord Kūrma (Vishnu) instructing (in a Sāṅkhya-Yoga framework)

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

P
Prakṛti
P
Pradhāna
Ā
Ātman
M
Manas
T
Tanmātras

FAQs

It distinguishes the ātman from subtle evolutes like mind and tanmātras, implying that bondage arises when the self is wrongly engaged or identified through prakṛti rather than known as distinct.

The verse points to viveka (discriminative discernment) central to Yoga: recognizing subtle constituents (mind, tanmātras) as prakṛti-based and avoiding their misappropriation (viniyoga), which supports detachment and inward contemplation.

While not naming them directly, the teaching reflects the Kurma Purana’s shared Shaiva–Vaishnava philosophical ground: liberation comes through correct knowledge and yogic discernment over prakṛti—an emphasis compatible with both Pāśupata and Vaiṣṇava soteriology.