Next Verse

Shloka 1

Genealogies from Purūravas to the Haihayas; Jayadhvaja’s Vaiṣṇava Resolve, Sage-Adjudication, and the Slaying of Videha

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे विशो ऽध्यायः रोमहर्षण उवाच ऐलः पुरूरवाश्चाथ राजा राज्यमपालयत् / तस्य पुत्रा बभूवुर्हि षडिन्द्रसमतेजसः

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge viśo 'dhyāyaḥ romaharṣaṇa uvāca ailaḥ purūravāścātha rājā rājyamapālayat / tasya putrā babhūvurhi ṣaḍindrasamatejasaḥ

এইভাবে শ্রীকূর্মপুরাণের ষট্সাহস্ত্রী সংহিতার পূর্ববিভাগের একবিংশ অধ্যায়ে রোমহর্ষণ বললেন—তখন ঐল পুরূরবা রাজা রাজ্য রক্ষা ও পালন করলেন। তাঁর ছয় পুত্র জন্মিল, যাঁদের তেজ ইন্দ্রসম ছিল।

इतिthus
इति:
वाक्य-समाप्ति/उद्धरण-सूचक
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; इति-शब्दः (quotative/closure particle)
श्रीकूर्मपुराणेin the revered Kūrma Purāṇa
श्रीकूर्मपुराणे:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootश्री + कूर्मपुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (श्रीमत् कूर्मपुराणम्)
षट्साहस्त्र्याम्in the ‘six-thousand’ (collection)
षट्साहस्त्र्याम्:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootषट् + साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; द्विगु-समास (षट् सहस्राणि यस्याः)
संहितायाम्in the compendium
संहितायाम्:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
पूर्वविभागेin the former section
पूर्वविभागे:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootपूर्व + विभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुष (पूर्वः विभागः)
विशःof Viśa (chapter name)
विशः:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootविश् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन (chapter-title genitive)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
रोमहर्षणःRomaharṣaṇa (proper name)
रोमहर्षणः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootरोमहर्षण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
ऐलःAila (descendant of Ilā)
ऐलः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootऐल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (patronymic)
पुरूरवाःPurūravas
पुरूरवाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootपुरूरवस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
and
:
समुच्चय (Coordinator)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
अथthen
अथ:
सम्बन्धक (Discourse connector)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनुक्रम/आरम्भसूचक (sequencing particle)
राजाking
राजा:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
राज्यम्kingdom
राज्यम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootराज्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
अपालयत्ruled/protected
अपालयत्:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Rootपाल् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
तस्यof him
तस्य:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
पुत्राःsons
पुत्राः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
बभूवुःcame to be/were born
बभूवुः:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, बहुवचन
हिindeed
हि:
सम्बन्धक (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (emphatic/causal particle)
षडिन्द्रसमतेजसःhaving splendor equal to Indra (six in number)
षडिन्द्रसमतेजसः:
कर्तृ-विशेषण (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootषट् + इन्द्र + सम + तेजस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; बहुपद-तत्पुरुष (इन्द्रेण समं तेजः येषाम्)

Romaharṣaṇa (Sūta)

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: vira

R
Romaharṣaṇa
A
Aila (Purūravas)
I
Indra

FAQs

This verse is primarily genealogical and does not directly teach ātman-doctrine; it frames dharma through rājadharma—right rule and protection—within the Purāṇic sacred history that later supports spiritual instruction.

No explicit yoga practice is stated in this verse; its focus is on righteous kingship (protecting the realm), a dharmic foundation that the Kurma Purana later integrates with disciplines like Pāśupata-oriented devotion and inner restraint.

This verse does not mention Śiva or Viṣṇu directly; it belongs to the Purva-bhāga’s dynastic narration that provides narrative continuity for the Purāṇa’s later Śaiva–Vaiṣṇava synthesis teachings.