Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 9

षण्मासेनास्य बालस्य नूनं मृत्युर्भविष्यति । एतस्मात्कारणाद्धास्यं मयाऽकारि द्विजोत्तम । अनृतं नोक्तपूर्वं मे वैरिष्वपि कदाचन

ṣaṇmāsenāsya bālasya nūnaṃ mṛtyurbhaviṣyati | etasmātkāraṇāddhāsyaṃ mayā'kāri dvijottama | anṛtaṃ noktapūrvaṃ me vairiṣvapi kadācana

ছয় মাহৰ ভিতৰত এই শিশুটি নিশ্চয়েই মৃত্যুবৰণ কৰিব। এই কাৰণতেই, হে দ্বিজোত্তম, মই হাঁহিছিলোঁ। মই আগতে কেতিয়াও অসত্য কোৱা নাই—কোনো সময়তে নহয়, শত্রুৰ আগতেও নহয়।

षण्मासेनby/within six months
षण्मासेन:
Karana (Measure/Instrumental of time)
TypeNoun
Rootषण् + मास (प्रातिपदिक); समास
Formपुंलिङ्ग; तृतीया; एकवचन; द्विगु-समास (षण्मासः = six months)
अस्यof this
अस्य:
Sambandha (Genitive)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंस; षष्ठी; एकवचन
बालस्यof the boy
बालस्य:
Sambandha (Genitive)
TypeNoun
Rootबाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; षष्ठी; एकवचन
नूनम्certainly
नूनम्:
Avadhāraṇa (Certainty)
TypeIndeclinable
Rootनूनम् (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चयार्थक क्रियाविशेषण (certainly)
मृत्युःdeath
मृत्युः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootमृत्यु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा; एकवचन
भविष्यतिwill occur/be
भविष्यति:
Kriyā (Main verb)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलृट् (Simple Future); परस्मैपद; प्रथमपुरुष; एकवचन
एतस्मात्from this, because of this
एतस्मात्:
Hetu (Cause-source)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंस; पञ्चमी (5th/Ablative); एकवचन
कारणात्from the reason/cause
कारणात्:
Hetu (Cause)
TypeNoun
Rootकारण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; पञ्चमी; एकवचन
हास्यम्laughter, laughing
हास्यम्:
Karma (Object in passive)
TypeNoun
Rootहास्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया; एकवचन (कर्मरूपे ‘हास्यम् अकारि’ = laughter was done)
मयाby me
मया:
Karana (Agent in passive)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम; तृतीया; एकवचन
अकारिwas done
अकारि:
Kriyā (Main verb)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलुङ् (Aorist); आत्मनेपद; प्रथमपुरुष; एकवचन; कर्मणि-प्रयोगार्थ (was done)
द्विजोत्तमO best of Brahmins
द्विजोत्तम:
Sambodhana (Address)
TypeNoun
Rootद्विज + उत्तम (प्रातिपदिक); समास
Formपुंलिङ्ग; सम्बोधन; एकवचन
अनृतम्untruth, a lie
अनृतम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootअ + नृत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया (2nd/Accusative); एकवचन
not
:
Pratiṣedha (Negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध (negation particle)
उक्तपूर्वम्previously spoken
उक्तपूर्वम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier of अनृतम्)
TypeAdjective
Rootवच् (धातु) → उक्त (कृदन्त-क्त) + पूर्व (प्रातिपदिक); समास
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुष-भाव (पूर्वम् उक्तम् = previously said)
मेby me / to me / my
मे:
Sambandha (Possessor)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी; एकवचन (enclitic)
वैरिषुamong enemies
वैरिषु:
Adhikarana (Context/among)
TypeNoun
Rootवैरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सप्तमी; बहुवचन
अपिeven
अपि:
Samuccaya (Addition)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अप्यर्थ (even/also)
कदाचनever, at any time
कदाचन:
Kāla (Time adverbial)
TypeIndeclinable
Rootकदाचन (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (at any time/ever)

Dvijottama (learned brāhmaṇa)

Tirtha: Arbuda

Type: peak

Listener: A king (addressed as nṛpa) and/or assembled interlocutor in frame-story

Scene: A grave-eyed sage explains that a child’s death is certain in six months; his earlier laughter is revealed as sorrowful foreknowledge, while he asserts unwavering truthfulness.

D
Dvijottama
T
The child
M
Mṛkaṇḍu (implied interlocutor)

FAQs

Satya (truthfulness) is upheld as a brāhmaṇic and dharmic absolute, even when the truth is painful.

No tīrtha is directly praised in this verse; the focus is the moral gravity of destiny and truthful speech within the āśrama narrative.

None explicitly; the verse emphasizes ethical discipline (never speaking untruth).