Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 2

एकदा सूतमायांतं दृष्ट्वा तं शौनकादयः । परं हर्षं समाविष्टाः पपुर्नेत्रैः सुचेतसा । चित्राः श्रोतुं कथास्तत्र परिवव्रुस्तपस्विनः

ekadā sūtamāyāṃtaṃ dṛṣṭvā taṃ śaunakādayaḥ | paraṃ harṣaṃ samāviṣṭāḥ papurnetraiḥ sucetasā | citrāḥ śrotuṃ kathāstatra parivavrustapasvinaḥ

এদিনা সুতক আহি থকা দেখি, শৌনক আদি ঋষিসকল মহা হর্ষে পৰিপূৰ্ণ হ’ল আৰু সুচেতন মনে চকুৰে যেন তাক পান কৰিলে। বিচিত্ৰ কাহিনী শুনিবলৈ উদ্‌গ্ৰীৱ হৈ সেই তপস্বীসকল তাতেই তেওঁৰ চাৰিওফালে গোট খালে।

ekadāonce
ekadā:
Kriyāviśeṣaṇa (Time)
TypeIndeclinable
Rooteka (प्रातिपदिक) + dā (अव्यय-प्रत्यय)
Formकालवाचक अव्यय (adverb of time)
sūtamSūta (the bard)
sūtam:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootsūta (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
āyāntamcoming
āyāntam:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeVerb
Rootā-yā (धातु)
Formशतृ-प्रत्यय (वर्तमान कृदन्त), पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (सूतम्)
dṛṣṭvāhaving seen
dṛṣṭvā:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial participle)
TypeVerb
Rootdṛś (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), पूर्वकालिक क्रिया
tamhim
tam:
Karma (Object)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन (सर्वनाम)
śaunaka-ādayaḥŚaunaka and others
śaunaka-ādayaḥ:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootśaunaka (प्रातिपदिक) + ādi (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास; पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
paramgreat
param:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootpara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (हर्षम्)
harṣamjoy
harṣam:
Karma (Object/State)
TypeNoun
Rootharṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
samāviṣṭāḥfilled/overcome (by)
samāviṣṭāḥ:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootsam-ā-viś (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्तृवाचक विशेषण (शौनकादयः)
papuḥthey drank
papuḥ:
Kriyā (Main verb)
TypeVerb
Rootpā (धातु)
Formलिट्-लकार (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
netraiḥwith (their) eyes
netraiḥ:
Karaṇa (Instrument)
TypeNoun
Rootnetra (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
su-cetasāwith a good mind; attentively
su-cetasā:
Karaṇa (Instrument/State)
TypeNoun
Rootsu (उपसर्ग/प्रातिपदिक) + cetas (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास; नपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; भाववाचक
citrāḥeager/astonished
citrāḥ:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootcitra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण (तपस्विनः)
śrotumto hear
śrotum:
Prayojana (Purpose)
TypeVerb
Rootśru (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्यय (infinitive), प्रयोजनार्थ
kathāḥstories
kathāḥ:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootkathā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
tatrathere
tatra:
Adhikaraṇa (Location)
TypeIndeclinable
Roottatra (अव्यय)
Formदेशवाचक अव्यय (adverb of place)
parivavruḥthey surrounded
parivavruḥ:
Kriyā (Main verb)
TypeVerb
Rootpari-vṛ (धातु)
Formलिट्-लकार (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
tapasvinaḥascetics
tapasvinaḥ:
Karta (Subject)
TypeNoun
Roottapasvin (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन

Narrator

Tirtha: Naimiṣāraṇya

Type: kshetra

Listener: Śaunaka and sages

Scene: A forest hermitage assembly: Śaunaka and sages rise with joy as Sūta arrives; their eyes fixed lovingly, they encircle him, eager for wondrous stories.

S
Sūta (Lomaharṣaṇa)
Ś
Śaunaka
Ṛṣis

FAQs

Reverent listening to Purāṇic kathā in the company of sages is portrayed as a noble, joy-giving spiritual pursuit.

The setting continues to be Naimiṣāraṇya, though the verse emphasizes the assembly rather than a specific tīrtha act.

No explicit rite is prescribed; the implied observance is kathā-śravaṇa (listening to sacred discourse).