Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Rudra Samhita, Shloka 27

हिरण्यनेत्रस्य तपः — Hiraṇyanetra’s Austerity and the Boon

रसातले चैव तथा धरायां त्रिविष्टपे याः प्रमदाः सुरूपाः । ताभिर्युतोऽन्येषु सपर्वतेषु रराम रम्येषु नदीतटेषु

rasātale caiva tathā dharāyāṃ triviṣṭape yāḥ pramadāḥ surūpāḥ | tābhiryuto'nyeṣu saparvateṣu rarāma ramyeṣu nadītaṭeṣu

ৰসাতল, পৃথিৱী আৰু ত্ৰিবিষ্টপ (স্বৰ্গ)ত থকা অতি সুৰূপা প্ৰমদাসকলৰ সৈতে সি পৰ্বতসমৃদ্ধ অন্য ৰমণীয় দেশত, মনোৰম নদীতীৰত ক্ৰীড়া কৰিলে।

रसातलेin Rasātala (netherworld)
रसातले:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootरसातल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th case), एकवचन
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (and)
एवalso
एव:
Avadharana (अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक अव्यय (also/indeed)
तथाlikewise
तथा:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formरीत्यर्थक/समुच्चयार्थक अव्यय (likewise)
धरायाम्on the earth
धरायाम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootधरा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th case), एकवचन
त्रिविष्टपेin heaven (Triviṣṭapa)
त्रिविष्टपे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootत्रिविष्टप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th case), एकवचन
याःwho/which
याः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन; relative pronoun
प्रमदाःwomen / maidens
प्रमदाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootप्रमदा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन
सुरूपाःbeautiful
सुरूपाः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु (अव्यय/उपसर्ग) + रूप (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन; कर्मधारय ‘सु-रूपाः’
ताभिःwith them
ताभिः:
Saha (सह)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd case), बहुवचन
युतःaccompanied
युतः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootयु (धातु)
Formक्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case), एकवचन; ‘joined/attended’
अन्येषुin other
अन्येषु:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th case), बहुवचन
स-पर्वतेषुin (places) with mountains
स-पर्वतेषु:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootस (अव्यय; सहार्थक) + पर्वत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th case), बहुवचन; अव्ययीभाव ‘सह पर्वतैः’ = ‘with mountains’
ररामhe sported / enjoyed
रराम:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootरम् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
रम्येषुin delightful
रम्येषु:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootरम्य (प्रातिपदिक; √रम् यत्)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसक, सप्तमी (7th case), बहुवचन; ‘delightful’
नदी-तटेषुon river-banks
नदी-तटेषु:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootनदी (प्रातिपदिक) + तट (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th case), बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुष ‘नद्याः तटेषु’

Suta Goswami

Tattva Level: pashu

S
Shiva

FAQs

The verse portrays Shiva’s līlā—His free, sovereign movement through all realms—showing Him as Pati (the Lord) who remains untouched by worldly bonds even while appearing to enjoy within the worlds.

It supports Saguna Shiva devotion by depicting the Lord’s manifest play in creation; the Liṅga is worshipped as the stable, transcendent sign of that same Shiva who pervades all lokas yet is not confined by them.

Meditate on Shiva as all-pervading across the three realms while repeating the Pañcākṣarī mantra “Om Namaḥ Śivāya,” cultivating inner detachment (vairāgya) alongside devotion (bhakti).