Agastyopadeśa: Viṣṇupada-stava-sādhanā and Paraśurāma’s Darśana of Hari
तं त्वामहं भक्तजनानुरक्तं विरक्तमत्यन्तमपीन्दिरादिषु / स्वयं समक्षंव्यभिचारदुष्टचित्तास्वपि प्रेमनिबद्धमानसम्
taṃ tvāmahaṃ bhaktajanānuraktaṃ viraktamatyantamapīndirādiṣu / svayaṃ samakṣaṃvyabhicāraduṣṭacittāsvapi premanibaddhamānasam
মই তোমাকেই প্ৰণাম কৰোঁ—ভক্তজনৰ প্ৰতি অনুৰক্ত, ইন্দিৰা (লক্ষ্মী) আদি বিষয়তো অত্যন্ত বিরক্ত; আৰু স্বয়ং সমক্ষ হৈও ব্যভিচাৰে দুষ্টচিত্ত লোকৰ প্ৰতিও প্ৰেমে বাঁধ খোৱা মন যাঁৰ।