Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 14

एतत्तीर्थप्रभावोऽयं न विद्मो ह्यात्म कारणम् । ततस्ते लुब्धकास्त्यक्त्वा धनूंषि सशराणि च । तत्र स्नात्वा महाभागे मुक्ताश्च सर्वपातकैः

etattīrthaprabhāvo'yaṃ na vidmo hyātma kāraṇam | tataste lubdhakāstyaktvā dhanūṃṣi saśarāṇi ca | tatra snātvā mahābhāge muktāśca sarvapātakaiḥ

«هذه هي قوة هذا التيرثا؛ لا نعلم في ذواتنا سببًا شخصيًا.» ثم إن أولئك الصيادين طرحوا أقواسهم وسهامهم، واغتسلوا هناك، يا عظيمة الحظ، فتحرروا من جميع الآثام.

एतत्this
एतत्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (प्रभावः)
तीर्थप्रभावःthe power of the sacred ford/place
तीर्थप्रभावः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतीर्थ-प्रभाव (प्रातिपदिक; तीर्थ + प्रभाव)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (तीर्थस्य प्रभावः)
अयम्this (is)
अयम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
not
:
Sambandha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (negation particle)
विद्मःwe know
विद्मः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√विद् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), उत्तमपुरुष, बहुवचन
हिindeed; for
हि:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (emphatic/causal particle)
आत्मself; own
आत्म:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formसमासपूर्वपद-रूपेण अव्ययवत्; ‘आत्म-कारणम्’ इत्यत्र विशेषणम् (self/own)
कारणम्cause; reason
कारणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकारण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; ‘(आत्म)कारणम्’ इति कर्मपदम्
ततःthereupon; then
ततः:
Apadana (Source/अपादान)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय/तद्-तसिल्)
Formतसिल्-प्रत्ययान्त-अव्यय (ablatival adverb: from there/then)
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम
लुब्धकाःhunters
लुब्धकाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootलुब्धक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
त्यक्त्वाhaving abandoned
त्यक्त्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Root√त्यज् (धातु) + त्वा (क्त्वा-प्रत्यय)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund): having abandoned
धनूंषिbows
धनूंषि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootधनुस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
सशराणिwith arrows
सशराणि:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस-शर (प्रातिपदिक; सह + शर)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; उपपद-तत्पुरुषः (शरैः सह) विशेषणम् (धनूंषि)
and
:
Sambandha (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (conjunction)
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (locative adverb)
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Root√स्ना (धातु) + त्वा
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive): having bathed
महाभागेO greatly fortunate one
महाभागे:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमहाभाग (प्रातिपदिक; महा + भाग)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन; कर्मधारयः (महान् भागः यस्य)
मुक्ताःfreed; released
मुक्ताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Root√मुच् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषणम् (ते लुब्धकाः)
and
:
Sambandha (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
सर्वपातकैःfrom/through all sins (i.e., from all sins)
सर्वपातकैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसर्व-पातक (प्रातिपदिक; सर्व + पातक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), बहुवचन; कर्मधारयः (सर्वाणि पातकानि)

Śiva (Īśvara) (narrating); quoted speech by the transformed beings

Tirtha: Kardamālā (Prabhāsa sub-tīrtha)

Type: kund

Listener: Devī (Pārvatī)

Scene: The transformed beings declare the miracle is solely the tīrtha’s power; the hunters, moved, throw down bows and arrows, step into the sacred waters, and emerge purified.

K
Kardamālā-tīrtha
H
Hunters (lubdhaka)
B
Bows and arrows
S
Snāna
P
Pātaka (sin)

FAQs

Recognizing sacred power inspires moral turning: abandoning violence and seeking purification leads to freedom from sin.

Kardamālā-tīrtha in Prabhāsakṣetra.

Snāna at the tīrtha; additionally, the narrative models giving up weapons/violence as a supportive ethical act.