Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 58

अनादृत्य हि मे वाक्यं यस्मात्त्वं रोहिणीरतः । संत्यज्य पुत्रीश्चास्माकं शेषा दोषेण वर्जिताः । तस्माद्यक्ष्मा शरीरं ते ग्रसिष्यति न संशयः

anādṛtya hi me vākyaṃ yasmāttvaṃ rohiṇīrataḥ | saṃtyajya putrīścāsmākaṃ śeṣā doṣeṇa varjitāḥ | tasmādyakṣmā śarīraṃ te grasiṣyati na saṃśayaḥ

«لأنك استخففتَ بأمري وتعلّقتَ بروهيني، وتركْتَ بناتنا الأخريات وهنّ بريئات من الذنب، فلهذا ستقبض عليك عِلّةُ يَكْشْما وتلتهم جسدك، ولا ريب في ذلك»

anādṛtyahaving disregarded
anādṛtya:
Hetu/Kriyāviśeṣaṇa (Cause-like adverbial/हेतु)
TypeVerb
Rootan-ā-√dṛ (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), उपसर्गः आ-, नञ्-निषेधः
hiindeed/for
hi:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Roothi (अव्यय)
Formनिपात (particle), हेतौ/निश्चये
memy
me:
Ṣaṣṭhī-sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootasmad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी (genitive) एकवचन; ‘मम/मे’
vākyaṃwords/command
vākyaṃ:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvākya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
yasmātbecause
yasmāt:
Hetu (Reason marker/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootyad (प्रातिपदिक)
Formसम्बन्धाव्यय (relative indeclinable), अपादानार्थे ‘यस्मात् = because/from which’
tvamyou
tvam:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottvad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, प्रथमा, एकवचन
rohiṇīrataḥattached to Rohiṇī
rohiṇīrataḥ:
Karta (Subject qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootrohiṇī (प्रातिपदिक) + rata (प्रातिपदिक; √ram)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सप्तमी-तत्पुरुषः ‘रोहिण्यां रतः’
saṃtyajyahaving abandoned
saṃtyajya:
Kriyāviśeṣaṇa (Prior action/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootsam-√tyaj (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive)
putrīḥdaughters
putrīḥ:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootputrī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
caand
ca:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक (conjunction)
asmākamof us/our
asmākam:
Ṣaṣṭhī-sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootasmad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी, बहुवचन
śeṣāḥthe remaining (ones)
śeṣāḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootśeṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (स्त्रीलिङ्गे ‘शेषाः’ इति सन्दिग्ध; अत्र ‘पुत्र्यः’ इत्यस्य विशेषणरूपेण स्त्रीलिङ्ग-बहुवचनार्थः), प्रथमा, बहुवचन; विशेषणप्रयोगः ‘अन्याः/शेषाः’
doṣeṇaby fault
doṣeṇa:
Karaṇa/Hetu (Instrument/Cause/करण)
TypeNoun
Rootdoṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (instrumental), एकवचन
varjitāḥwere deprived/excluded
varjitāḥ:
Kriyā (Predicate participle/क्रिया)
TypeVerb
Root√vṛj/√varj (धातु)
Formक्त (past passive participle), प्रथमा, बहुवचन; ‘वर्जिताः = त्यक्ताः/विवर्जिताः’
tasmāttherefore
tasmāt:
Hetu (Inference marker/हेतु)
TypeIndeclinable
Roottad (प्रातिपदिक)
Formसम्बन्धाव्यय (therefore/from that), अपादान/हेतौ
yakṣmāconsumption/disease (yakṣmā)
yakṣmā:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootyakṣman (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
śarīrambody
śarīram:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootśarīra (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
teyour
te:
Ṣaṣṭhī-sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Roottvad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी, एकवचन
grasiṣyatiwill devour/seize
grasiṣyati:
Kriyā (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√gras (धातु)
Formलृट् (simple future), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
nanot
na:
Sambandha (Negation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootna (अव्यय)
Formनिषेध (negation particle)
saṃśayaḥdoubt
saṃśayaḥ:
Karta (Predicate nominal/कर्तृस्थानीय)
TypeNoun
Rootsaṃśaya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

Dakṣa

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra (Somnātha-pradeśa)

Type: kshetra

Listener: Pārvatī (addressed as पर्वतपुत्रिके / देवि across the passage)

Scene: Dakṣa pronounces a stern curse upon Soma for exclusive attachment to Rohiṇī and neglect of the other daughters; the moment is charged with moral gravity, foreshadowing the onset of wasting disease.

D
Dakṣa
C
Candra (Soma)
R
Rohiṇī
D
Dakṣa's daughters (Nakṣatras)
Y
Yakṣmā

FAQs

Neglecting rightful duty and fairness—even from attachment—invites inevitable consequence; dharma protects the blameless and corrects imbalance.

The teaching is delivered within the Prabhāsa-kṣetra Māhātmya, where sacred place and cosmic order are intertwined.

No direct ritual is stated here; the verse explains the cause and form of the curse (yakṣmā) as moral consequence.