Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 5

क्षमावाननपत्यश्च सत्यवादी जितेन्द्रियः । प्रभासक्षेत्रयात्रायामाजगाम स भूपतिः । यात्रां कुर्वन्विधानेन सावित्रीस्थलमागतः

kṣamāvānanapatyaśca satyavādī jitendriyaḥ | prabhāsakṣetrayātrāyāmājagāma sa bhūpatiḥ | yātrāṃ kurvanvidhānena sāvitrīsthalamāgataḥ

كان ذلك الملك حليماً صبوراً، بلا ولد، صادقَ القول، ضابطاً لحواسّه. فخرج حاجّاً إلى حقل برابهاسا المقدّس (Prabhāsa Kṣetra)، ولمّا أتمّ الرحلة على وفق السنن والآداب، بلغ الموضع الطاهر المسمّى سافيتري (Sāvitrī).

kṣamāvānpatient, forgiving
kṣamāvān:
Karta-anvaya (Subject qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootkṣamā-vat (प्रातिपदिक; क्षमा + वत्)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्; विशेषणम्
anapatyaḥchildless
anapatyaḥ:
Karta-anvaya (Subject qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Roota-napatya (प्रातिपदिक; न + अपत्य)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्; नञ्-समासार्थक-विशेषणम् (negative adjective)
caand
ca:
Samuccaya (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्ययम् (conjunction)
satyavādītruth-speaking
satyavādī:
Karta-anvaya (Subject qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootsatya-vādin (प्रातिपदिक; सत्य + वादिन्)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्; विशेषणम्
jitendriyaḥself-controlled (having conquered the senses)
jitendriyaḥ:
Karta-anvaya (Subject qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootjita-indriya (प्रातिपदिक; जित + इन्द्रिय)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्; विशेषणम्
prabhāsakṣetrayātrāyāmon the pilgrimage to Prabhāsa-kṣetra
prabhāsakṣetrayātrāyām:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootprabhāsa-kṣetra-yātrā (प्रातिपदिक; प्रभास + क्षेत्र + यात्रा)
Formस्त्रीलिङ्गः (feminine), सप्तमी (Locative), एकवचनम्
ājagāmacame, arrived
ājagāma:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√gam (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्
sahe
sa:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्; सर्वनाम (pronoun)
bhūpatiḥthe king
bhūpatiḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootbhū-pati (प्रातिपदिक; भू + पति)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्
yātrāmthe pilgrimage
yātrām:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootyātrā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया (Accusative), एकवचनम्
kurvandoing, performing
kurvan:
Karta (Agent as participle/कर्तृ)
TypeVerb
Root√kṛ (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्तः (present active participle), पुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्
vidhānenaaccording to the prescribed procedure
vidhānena:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootvidhāna (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, तृतीया (Instrumental), एकवचनम्
sāvitrīsthalamthe Sāvitrī site/place
sāvitrīsthalam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootsāvitrī-sthala (प्रातिपदिक; सावित्री + स्थल)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया (Accusative), एकवचनम्
āgataḥhaving come, arrived
āgataḥ:
Karta-anvaya (Predicate adjective/कर्तृविशेषण)
TypeVerb
Rootā-gata (प्रातिपदिक; √gam + क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्तः (past passive participle used actively), पुंलिङ्गः, प्रथमा, एकवचनम्

Īśvara (Śiva)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra; Sāvitrī-sthala

Type: kshetra

Listener: Devī

Scene: King Aśvapati, austere and self-controlled, travels with a small retinue toward the coastal Prabhāsa; he arrives at Sāvitrī-sthala marked by a shrine near sacred waters, performing the journey ‘according to rule’.

A
Aśvapati
P
Prabhāsakṣetra
S
Sāvitrī-sthala

FAQs

Inner discipline (truth, restraint, patience) culminates in outer dharma through tīrtha-yātrā performed with proper observance.

Prabhāsa Kṣetra, specifically the Sāvitrī-sthala within it.

Pilgrimage should be done ‘vidhānena’—according to prescribed rules (proper conduct and ritual order).