Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 22

घोणोन्मीलितमेरुरन्ध्रनिवहो दुःखाब्धिमज्जत्प्लवः प्रादुर्भूतरसातलोदरबृहत्पङ्कार्धमग्नक्षुरः । फूत्कारोत्करनुन्नवातविदलद्दिग्दन्तिनादश्रुतिन्यस्तस्तब्धवपुः श्रुतिर्भवतु वः क्रोडो हरिः शान्तये

ghoṇonmīlitamerurandhranivaho duḥkhābdhimajjatplavaḥ prādurbhūtarasātalodarabṛhatpaṅkārdhamagnakṣuraḥ | phūtkārotkaranunnavātavidaladdigdantinādaśrutinyastastabdhavapuḥ śrutirbhavatu vaḥ kroḍo hariḥ śāntaye

ليكن هريّ في تجسّده خنزيرًا بريًّا سببَ سلامكم: ذاك الذي فتح بخَطمه شقوقَ ميرو؛ وهو طوفٌ لمن يغرقون في محيط الأسى؛ والذي كان نابُه عند ظهوره نصفَ غارقٍ في وحلِ رساتالا الواسع؛ والذي إن جسده الصلب، الساكن في وقاره، مذكورٌ في الشروتي وسط هدير فيلة الجهات ورياحٍ تدفعها نفخاته الجبّارة.

घोणोन्मीलितमेरुरन्ध्रनिवहः(he) whose nostril-opening revealed the multitude of Meru-caverns/holes
घोणोन्मीलितमेरुरन्ध्रनिवहः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootघोणा (प्रातिपदिक) + उन्मीलित (कृदन्त; √mīl/√mil उन्मील्) + मेरु (प्रातिपदिक) + रन्ध्र (प्रातिपदिक) + निवह (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहि-समास (यस्य घोणया उन्मीलितः मेरुरन्ध्रनिवहः सः)
दुःखाब्धिमज्जत्प्लवःa raft for those sinking in the ocean of sorrow
दुःखाब्धिमज्जत्प्लवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootदुःख (प्रातिपदिक) + अब्धि (प्रातिपदिक) + मज्जत् (कृदन्त; √majj मज्ज्) + प्लव (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहि (यः दुःख-समुद्रे मज्जतां प्लवः)
प्रादुर्भूतरसातलोदरबृहत्पङ्कार्धमग्नक्षुरः(he) whose tusk/‘razor’ was half-sunk in the vast mire that arose from Rasātala’s belly
प्रादुर्भूतरसातलोदरबृहत्पङ्कार्धमग्नक्षुरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootप्रादुर्भूत (कृदन्त; √bhū भू) + रसातल (प्रातिपदिक) + उदर (प्रातिपदिक) + बृहत् (प्रातिपदिक) + पङ्क (प्रातिपदिक) + अर्ध (प्रातिपदिक) + मग्न (कृदन्त; √maj/√majj) + क्षुर (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहि (यस्य रसातल-उदरात् प्रादुर्भूतः बृहत्-पङ्के अर्धं मग्नः क्षुरः)
फूत्कारोत्करनुन्नवातविदलद्दिग्दन्तिनादश्रुतिन्यस्तस्तब्धवपुः(he) whose rigid body was set upon the ears (i.e., hearing) of the roaring directional elephants, split by winds driven by heaps of snorts
फूत्कारोत्करनुन्नवातविदलद्दिग्दन्तिनादश्रुतिन्यस्तस्तब्धवपुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootफूत्कार (प्रातिपदिक) + उत्कर (प्रातिपदिक) + नुन्न (कृदन्त; √nud नुद्) + वात (प्रातिपदिक) + विदलत् (कृदन्त; √dal दल्) + दिक् (प्रातिपदिक) + दन्तिन् (प्रातिपदिक) + नाद (प्रातिपदिक) + श्रुति (प्रातिपदिक) + न्यस्त (कृदन्त; √as/√nyas न्यस्) + स्तब्ध (प्रातिपदिक) + वपुस् (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहि (यस्य फूत्कार-उत्कर-नुन्न-वातेन विदलतां दिग्दन्तिनां नाद-श्रुतिषु न्यस्तं स्तब्धं वपुः)
श्रुतिःthe Veda; sacred hearing/teaching
श्रुतिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootśruti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
भवतुmay it be; let it become
भवतु:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√bhū (भू, धातु)
Formलोट् (Imperative/benedictive sense), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
वःfor you; of you
वः:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootyusmad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी/चतुर्थी (Genitive/Dative), बहुवचन; अत्र षष्ठी (for you) अधिक
क्रोडःthe Boar (Varāha)
क्रोडः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootkroḍa (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
हरिःHari (Vishnu)
हरिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roothari (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्रोडः इति विशेष्यस्य विशेषण/अप्पोज़िशन
शान्तयेfor peace; for appeasement
शान्तये:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootśānti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी (4th/Dative), एकवचन; प्रयोजनार्थे (purpose)

Mārkaṇḍeya (deduced from immediate chapter context continuing into 150.1)

Type: kshetra

Scene: Colossal Varāha emerging from primordial depths: tusk half-submerged in Rasātala mire, Earth rescued; Meru’s clefts opened by the snout; winds and roaring world-elephants frame the cosmic scale; yet the deity’s posture is steady, granting peace.

H
Hari
V
Varāha (Kroḍa)
M
Meru
R
Rasātala

FAQs

Contemplation of the Lord’s saving incarnation (Varāha) brings śānti and lifts beings from sorrow.

No geographic tīrtha is directly named; the verse functions as a śānti-prayer within the Revā Khaṇḍa context.

A devotional recitation/praise (stotra) seeking peace is implied; no procedural ritual details are specified.