Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Panchama Skandha, Shloka 9

The Orbit of the Sun, the Measure of Day and Night, and the Sun-God’s Chariot

तत्रत्यानां दिवसमध्यङ्गत एव सदाऽऽदित्यस्तपति सव्येनाचलं दक्षिणेन करोति ॥ ८ ॥ यत्रोदेति तस्य ह समानसूत्रनिपाते निम्‍लोचति यत्र क्‍वचन स्यन्देनाभितपति तस्य हैष समानसूत्रनिपाते प्रस्वापयति तत्र गतं न पश्यन्ति ये तं समनुपश्येरन् ॥ ९ ॥

tatratyānāṁ divasa-madhyaṅgata eva sadādityas tapati savyenācalaṁ dakṣiṇena karoti; yatrodeti tasya ha samāna-sūtra-nipāte nimlocati yatra kvacana syandenābhitapati tasya haiṣa samāna-sūtra-nipāte prasvāpayati tatra gataṁ na paśyanti ye taṁ samanupaśyeran.

الكائنات المقيمة على جبل سُميـرو تشعر بحرارة دائمة كحرارة الظهيرة، لأن الشمس تكون لهم فوق الرؤوس على الدوام. ومع أن الشمس تسير عكس اتجاه عقارب الساعة وهي تواجه الكوكبات وتجعل سُميـرو عن يسارها، فإنها بتأثير ريح الدكشِناوَرتا تبدو كأنها تسير مع عقارب الساعة وكأن الجبل عن يمينها. والبلاد الواقعة على القطر المقابل لموضع الشروق ترى الغروب في الوقت نفسه؛ والمقابل لموضع الظهيرة يكون منتصف الليل. وكذلك من كان في موضع الغروب إذا ذهب إلى البلاد المقابلة لا يرى الشمس على الحال نفسها.

तत्रत्यानाम्of those there
तत्रत्यानाम्:
सम्बन्ध
TypeNoun
Rootतत्रत्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी बहुवचन
दिवस-मध्यङ्गतेat midday
दिवस-मध्यङ्गते:
अधिकरण
TypeAdjective
Rootदिवस + मध्य + गत (धातु: गम्)
Formक्त-कृदन्त; सप्तमी एकवचन
एवjust
एव:
सम्बन्ध
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय (emphasis)
सदाalways
सदा:
काल
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय
आदित्यःSun
आदित्यः:
कर्ता
TypeNoun
Rootआदित्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन
तपतिshines
तपति:
क्रिया
TypeVerb
Rootतप् (धातु)
Formलट्, प्रथमपुरुष एकवचन, परस्मैपद
सव्येनwith the left
सव्येन:
करण
TypeNoun
Rootसव्य (प्रातिपदिक)
Formतृतीया एकवचन
अचलम्mountain
अचलम्:
कर्म
TypeNoun
Rootअचल (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया एकवचन
दक्षिणेनwith the right
दक्षिणेन:
करण
TypeNoun
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक)
Formतृतीया एकवचन
करोतिmakes
करोति:
क्रिया
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलट्, प्रथमपुरुष एकवचन, परस्मैपद
यत्रwhere
यत्र:
अधिकरण
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formसम्बन्ध-अव्यय (relative adverb)
उदेतिrises
उदेति:
क्रिया
TypeVerb
Rootउद् + इ (धातु)
Formलट्, प्रथमपुरुष एकवचन
तस्यof that
तस्य:
सम्बन्ध
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी एकवचन
indeed
:
सम्बन्ध
TypeIndeclinable
Rootह (अव्यय)
Formपादपूरण/निपात
समान-सूत्र-निपातेat the same meridian
समान-सूत्र-निपाते:
अधिकरण
TypeNoun
Rootसमान + सूत्र + निपात (प्रातिपदिक)
Formसप्तमी एकवचन
निम्लोचतिsets
निम्लोचति:
क्रिया
TypeVerb
Rootनि + म्लुच् (धातु)
Formलट्, प्रथमपुरुष एकवचन
यत्रwhere
यत्र:
अधिकरण
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formrelative adverb
क्वचनsomewhere
क्वचन:
अधिकरण
TypeIndeclinable
Rootक्वचन (अव्यय)
Formअव्यय (indefinite)
स्यन्देनby a stream (of rays)
स्यन्देन:
करण
TypeNoun
Rootस्यन्द (प्रातिपदिक)
Formतृतीया एकवचन
अभितपतिheats around
अभितपति:
क्रिया
TypeVerb
Rootअभि + तप् (धातु)
Formलट्, प्रथमपुरुष एकवचन
तस्यof that
तस्य:
सम्बन्ध
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी एकवचन
indeed
:
सम्बन्ध
TypeIndeclinable
Rootह (अव्यय)
Formनिपात
एषःthis (Sun)
एषः:
कर्ता
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन
समान-सूत्र-निपातेat the same meridian
समान-सूत्र-निपाते:
अधिकरण
TypeNoun
Rootसमान + सूत्र + निपात (प्रातिपदिक)
Formसप्तमी एकवचन
प्रस्वापयतिputs to sleep
प्रस्वापयति:
क्रिया
TypeVerb
Rootप्र + स्वप् (धातु) (णिच्)
Formलट्, प्रथमपुरुष एकवचन; णिच्-कारक (causative)
तत्रthere
तत्र:
अधिकरण
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formस्थानवाचक-अव्यय
गतम्gone
गतम्:
कर्म
TypeAdjective
Rootगत (धातु: गम्)
Formक्त-कृदन्त; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन
not
:
सम्बन्ध
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध
पश्यन्तिsee
पश्यन्ति:
क्रिया
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलट्, प्रथमपुरुष बहुवचन
येwho
ये:
कर्ता
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा बहुवचन
तम्him/that
तम्:
कर्म
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया एकवचन
समनुपश्येरन्might observe
समनुपश्येरन्:
क्रिया
TypeVerb
Rootसम् + अनु + दृश् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), तृतीयपुरुष बहुवचन, परस्मैपद
Ā
Āditya (Sun-god)

FAQs

This verse explains that along the Sun’s same line of movement, it can be rising for one region while setting for another; where it illuminates some, it simultaneously brings night (sleep) to others.

Śukadeva Gosvāmī is describing the cosmic arrangement to Mahārāja Parīkṣit, explaining how the Sun’s motion relates to day, night, and visibility between regions.

It highlights how perspective changes with position: what is “day” for one may be “night” for another—encouraging humility, patience, and a broader view when judging circumstances.