HomeRamayanaBala KandaSarga 75Shloka 5
Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

जामदग्न्य

रामसंवादः — Parashurama Confronts Rama with the Vaishnava Bow

तस्य तद्वचनं श्रुत्वा राजा दशरथस्तदा।विषण्णवदनो दीन: प्राञ्जलिर्वाक्यमब्रवीत्।।।।

tasya tad vacanaṃ śrutvā rājā daśarathas tadā | viṣaṇṇavadano dīnaḥ prāñjalir vākyam abravīt ||

听到那番话,达沙罗陀王当时面容黯然、心中忧惧,合掌而语。

तस्यof him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी, एकवचन
तत्that
तत्:
Visheshana (विशेषण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘वचनम्’ इत्यस्य विशेषणम्
वचनम्speech/words
वचनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवचन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय-कृदन्त
राजाthe king
राजा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
दशरथःDaśaratha
दशरथः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootदशरथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘राजा’ इत्यस्य अप्पोजिशन्
तदाthen
तदा:
Kala (काल)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb of time)
विषण्णवदनःwith a dejected face
विषण्णवदनः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविषण्ण + वदन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहिः (विषण्णं वदनं यस्य)
दीनःdistressed
दीनः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदीन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘राजा’ इत्यस्य विशेषणम्
प्राञ्जलिःwith joined palms
प्राञ्जलिः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्राञ्जलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘राजा’ इत्यस्य विशेषणम् (hands joined)
वाक्यम्words
वाक्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवाक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
अब्रवीत्said
अब्रवीत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलङ् (Imperfect/Past), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद

When king Dasaratha heard these words, his face fell. He humbly pleaded with him his hands folded:

D
Daśaratha
P
Paraśurāma

FAQs

Humility before danger and reverence toward ascetic power: a righteous king responds with restraint and supplication rather than rash pride.

Daśaratha, alarmed by Paraśurāma’s challenge, prepares to plead for his sons’ safety.

Daśaratha’s protective compassion and humility.