HomeRamayanaBala KandaSarga 65Shloka 3
Previous Verse
Next Verse

Shloka 3

विश्वामित्रस्य ब्राह्मर्षित्वप्राप्तिः

Viśvāmitra Attains Brahmarṣi Status

पूर्णे वर्षसहस्रे तु काष्ठभूतं महामुनिम्।विघ्नैर्बहुभिराधूतं क्रोधो नान्तर आविशत्।।।।स कृत्वा निश्चयं राम तप आतिष्टदव्ययम्।

pūrṇe varṣasahasre tu kāṣṭhabhūtaṃ mahāmunim |

vighnair bahubhir ādhūtaṃ krodho nāntara āviśat ||

sa kṛtvā niścayaṃ rāma tapa ātiṣṭhad avyayam |

满一千年既过,大圣者如木石般不动;虽遭诸多障碍冲击,忿怒未入其心。既立坚固之志,罗摩啊,他修持不息之苦行。

पूर्णेwhen completed
पूर्णे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootपूर्ण (प्रातिपदिक) < √पॄ (धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (अधिकरण), एकवचन; विशेषण (locative absolute with वर्षसहस्रे)
वर्षसहस्रेin (the) thousand years
वर्षसहस्रे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootवर्षसहस्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (अधिकरण), एकवचन; तत्पुरुष-समास
तुindeed/but
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/विरोधसूचक (particle: but/indeed)
काष्ठभूतम्wood-like (motionless)
काष्ठभूतम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootकाष्ठभूत (प्रातिपदिक) = काष्ठ + भूत
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन; तत्पुरुष-समास (become like wood); विशेषण (qualifying महामुनिम्)
महामुनिम्the great sage
महामुनिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमहामुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन; कर्मधारय-समास
विघ्नैःby obstacles
विघ्नैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootविघ्न (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण), बहुवचन
बहुभिःby many
बहुभिः:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootबहु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण), बहुवचन; विशेषण (qualifying विघ्नैः)
आधूतम्assailed/shaken
आधूतम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootआ-धू (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle); पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (shaken/assailed)
क्रोधःanger
क्रोधः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootक्रोध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन
not
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (negation particle)
अन्तःinside/within
अन्तः:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootअन्तर् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (कर्म/देश), एकवचन; ‘within’ (as internal space)
आविशत्entered
आविशत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootआ-विश् (धातु)
Formलङ् (अनद्यतनभूत/Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन; सर्वनाम
कृत्वाhaving made
कृत्वा:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (gerund)
निश्चयम्a resolve
निश्चयम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootनिश्चय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन
रामO Rāma
राम:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन
तपःausterity
तपः:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन
आतिष्ठत्undertook/practised
आतिष्ठत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootआ-स्था (धातु)
Formलङ् (अनद्यतनभूत/Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
अव्ययम्unfailing/undiminishing
अव्ययम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootअव्यय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन; विशेषण (qualifying तपः: unceasing/undiminishing)

Having thus spoken, the most brilliant and best among brahmins (Satananda) became silent. In the presence of Rama and Lakshmana, Janaka listened to the words of Satananda. And with folded palms said to the son of Kushika (Viswamitra):

R
Rāma
M
Mahāmuni (Viśvāmitra, implied by context)

FAQs

Dharma here is steadfast self-discipline: enduring hardship without yielding to anger, and holding firmly to a righteous resolve (niścaya) in spiritual practice.

Śatānanda is recounting the extraordinary austerities of Viśvāmitra—how he remained unmoved for a thousand years despite repeated obstacles.

Forbearance and inner mastery (krodha-nirodha): the ability to face provocations without letting anger enter the mind.