HomeRamayanaBala KandaSarga 56Shloka 8
Previous Verse
Next Verse

Shloka 8

बालकाण्ड ५६: विश्वामित्र–वसिष्ठ अस्त्रसंघर्षः

Visvamitra and Vasistha: Contest of Divine Weapons

मानवं मोहनं चैव गान्धर्वं स्वापनं तथा।जृम्भणं मादनं चैव संतापनविलापने।।1.56.7।।शोषणं दारणं चैव वज्रमस्त्रं सुदुर्जयम्।ब्रह्मपाशं कालपाशं वारुणं पाशमेव च।।1.56.8।।पैनाकास्त्रं च दयितं शुष्कार्द्रे अशनी उभे।दण्डास्त्रमथ पैशाचं क्रौञ्चमस्त्रं तथैव च।।1.56.9।।धर्मचक्रं कालचक्रं विष्णुचक्रं तथैव च।वायव्यं मथनं चैव अस्त्रं हयशिरस्तथा।।1.56.10।।शक्तिद्वयं च चिक्षेप कङ्कालं मुसलं तथा। 560वैद्याधरं महास्त्रं च कालास्त्रमथ दारुणम्।।1.56.11।।त्रिशूलमस्त्रं घोरं च कापालमथ कङ्कणम्।एतान्यस्त्राणि चिक्षेप सर्वाणि रघुनन्दन।।1.56.12।। वसिष्ठे जपतां श्रेष्ठे तदद्भुतमिवाभवत्।

śoṣaṇaṃ dāraṇaṃ caiva vajram astraṃ sudurjayam |

brahmapāśaṃ kālapāśaṃ vāruṇaṃ pāśam eva ca || 1.56.8 ||

随后,毗湿瓦密多施放了枯竭之器与撕裂之器,又放出难以战胜的金刚之器;并且掷出梵天之索、时神(迦罗)之索,以及伐楼那之索,攻向持诵者中最胜的婆悉吒。

शोषणम्the ‘Emaciating’ weapon (śoṣaṇa)
शोषणम्:
कर्म (उद्दिष्ट-वस्तु/नामनिर्देशः)
TypeNoun
Rootशोषण (प्रातिपदिकम्; धातु-आधारः √शुष्/शोष् + ल्युट्)
Formनपुंसकलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः (कर्तृ/उद्देश्य-निर्देशे); एकवचनम्
दारणम्the ‘Splitting’ weapon (dāraṇa)
दारणम्:
कर्म (उद्दिष्ट-वस्तु/नामनिर्देशः)
TypeNoun
Rootदारण (प्रातिपदिकम्; धातु-आधारः √दॄ/√दर् ‘विदारणे’ + ल्युट्)
Formनपुंसकलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः; एकवचनम्
and
:
समुच्चय (coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्ययम्)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction: ‘and’)
एवindeed/just
एव:
अवधारण (emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्ययम्)
Formनिश्चय/अवधारण-अव्ययम् (particle: emphasis)
वज्रम्the Vajra (thunderbolt) weapon
वज्रम्:
कर्म (उद्दिष्ट-वस्तु/नामनिर्देशः)
TypeNoun
Rootवज्र (प्रातिपदिकम्)
Formनपुंसकलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः; एकवचनम्
अस्त्रम्weapon/missile
अस्त्रम्:
कर्म (उद्दिष्ट-वस्तु/नामनिर्देशः)
TypeNoun
Rootअस्त्र (प्रातिपदिकम्)
Formनपुंसकलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः; एकवचनम्
सुदुर्जयम्very hard to conquer/overcome
सुदुर्जयम्:
विशेषण (qualifier of the weapon-list item)
TypeAdjective
Rootसु-दुर्जय (प्रातिपदिकम्; सु + दुर्जय)
Formनपुंसकलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः; एकवचनम्; विशेषणम् (अस्त्रस्य)
ब्रह्मपाशम्Brahma’s noose (brahmapāśa)
ब्रह्मपाशम्:
कर्म (उद्दिष्ट-वस्तु/नामनिर्देशः)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् + पाश (प्रातिपदिके)
Formनपुंसकलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः; एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (ब्रह्मणः पाशः)
कालपाशम्Time/Death’s noose (kālapāśa)
कालपाशम्:
कर्म (उद्दिष्ट-वस्तु/नामनिर्देशः)
TypeNoun
Rootकाल + पाश (प्रातिपदिके)
Formनपुंसकलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः; एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (कालस्य पाशः)
वारुणम्Varuṇa’s (pertaining to Varuṇa)
वारुणम्:
विशेषण (qualifier of pāśa)
TypeAdjective
Rootवारुण (प्रातिपदिकम्; वरुण-सम्बन्धि)
Formनपुंसकलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः; एकवचनम्; विशेषणम् (पाशस्य)
पाशम्noose
पाशम्:
कर्म (उद्दिष्ट-वस्तु/नामनिर्देशः)
TypeNoun
Rootपाश (प्रातिपदिकम्)
Formनपुंसकलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः; एकवचनम्
एवindeed/just
एव:
अवधारण (emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्ययम्)
Formअवधारण-अव्ययम् (particle: emphasis)
and
:
समुच्चय (coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्ययम्)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction: ‘and’)

"O Descendent of Raghu Viswamitra employed weapons like manava, mohana, gandharva, swapana, jrimbhana, madana, santapana, vilapana, shoshana, darana, vajra weapons, Brahma, kala and varuna pasas, the favourite painaka, daita, shushka, ardra vajras, danda, paisacha, krauncha, weapons, dharmachakra, kalachakra, vishnuchakras, vayavya, mathana, hayasira weapons, kanakala, musala powers, vaidyadhara, kalatrishula, kapala, kankana weapons discharged against Vasishta the best of ascetics. All this became aweful.

V
Viśvāmitra
V
Vasiṣṭha

FAQs

The verse highlights how power (astra-vidyā) used under the impulse of rivalry can become ethically destabilizing; Dharma implies restraint and right intention, especially when confronting a spiritually superior person engaged in japa.

In the Viśvāmitra–Vasiṣṭha conflict episode, Viśvāmitra escalates the confrontation by releasing formidable binding and destructive weapons toward Vasiṣṭha.

By contrast to the barrage of weapons, Vasiṣṭha’s implied virtue is tapas and inner steadiness—spiritual power grounded in discipline rather than aggression.