HomeRamayanaBala KandaSarga 43Shloka 25
Previous Verse
Next Verse

Shloka 25

गङ्गावतरणम्

The Descent of the Gaṅgā and Bhagiratha’s Fulfilment

तच्छङ्करशिरोभ्रष्टं भ्रष्टं भूमितले पुन:।।।।व्यरोचत तदा तोयं निर्मलं गतकल्मषम्।

tac chaṅkara-śiro-bhraṣṭaṃ bhraṣṭaṃ bhūmi-tale punaḥ | vyarocata tadā toyaṃ nirmalaṃ gata-kalmaṣam ||

随后,那些水——先落在商羯罗(Śaṅkara)之首,又复落于大地——光辉显现,澄澈无垢,诸染尽除。

तत्that
तत्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; संकेत/विशेषणम् तोयम् इत्यस्य
शङ्कर-शिरः-भ्रष्टम्fallen from Śaṅkara's head
शङ्कर-शिरः-भ्रष्टम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशङ्कर (प्रातिपदिक) + शिरस् (प्रातिपदिक) + भ्रष्ट (प्रातिपदिक/कृदन्त-भाव)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समासः सप्तमी/षष्ठी-तत्पुरुषार्थः (शङ्करस्य शिरसः भ्रष्टम् = fallen from Śaṅkara's head)
भ्रष्टम्fallen
भ्रष्टम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootभ्रंश् (धातु)
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; तोयम् इत्यस्य विशेषणम्
भूमि-तलेon the ground
भूमि-तले:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootभूमि (प्रातिपदिक) + तल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th case), एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (भूम्याः तलम्)
पुनःagain
पुनः:
Adhikarana (अधिकरण-काल)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formअव्यय; पुनरावृत्तिवाचक
व्यरोचतshone, looked splendid
व्यरोचत:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-रुच् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
तदाthen
तदा:
Adhikarana (अधिकरण-काल)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक
तोयम्water
तोयम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतोय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
निर्मलम्pure, clear
निर्मलम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिर्मल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; तोयम् इत्यस्य विशेषणम्
गत-कल्मषम्freed from impurity
गत-कल्मषम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootगत (गम्-धातु, क्त) + कल्मष (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समासः बहुव्रीह्यर्थेऽपि प्रायः कर्मधारय/तत्पुरुषवत् (यस्य कल्मषं गतं तत्)

The waters of Ganga descended on Shankara's head and from there to the earth. Freed from all impurities, the waters looked pure and clean.

Ś
Śaṅkara (Śiva)
G
Gaṅgā (implied as the waters)
E
earth (bhūmi)

FAQs

Purification through rightful mediation: Śiva’s bearing of Gaṅgā symbolizes that immense power becomes beneficent when tempered by dharmic restraint and divine responsibility.

Gaṅgā’s waters first land upon Śiva’s head to reduce their force, then descend to earth, now described as radiant and purified.

Śiva’s protective stewardship—using power to safeguard the world rather than overwhelm it.