HomeRamayanaBala KandaSarga 43Shloka 21
Previous Verse
Next Verse

Shloka 21

गङ्गावतरणम्

The Descent of the Gaṅgā and Bhagiratha’s Fulfilment

शिंशुमारोरगगणैर्मीनैरपि च चञ्चलै:।।।।विद्युद्भिरिव विक्षिप्तमाकाशमभवत्तदा।

śiṃśumāroraga-gaṇair mīnair api ca cañcalaiḥ | vidyudbhir iva vikṣiptam ākāśam abhavat tadā ||

那时苍穹仿佛被闪电般点点抛洒,似乎充满了躁动的群鱼、食鱼兽(śiṃśumāra)与无数蛇众。

शिंशुमार-उरग-गणैःby multitudes of dolphins and serpents
शिंशुमार-उरग-गणैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootशिंशुमार (प्रातिपदिक) + उरग (प्रातिपदिक) + गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण/साधन, 3rd case), बहुवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (शिंशुमाराणां च उरगाणां च गणैः)
मीनैःby fishes
मीनैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootमीन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd case), बहुवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha (सम्बन्ध/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle), समुच्चय/अपि-भाव (also/even)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक अव्यय (conjunction)
चञ्चलैःrestless, moving about
चञ्चलैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootचञ्चल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd case), बहुवचन; विशेषणम् (qualifier) शिंशुमारोरगगणैः/मीनैः इत्यस्य
विद्युद्भिःby lightnings
विद्युद्भिः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootविद्युत् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd case), बहुवचन
इवas if/like
इव:
Upamana (उपमान-सूचक)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानवाचक (simile marker)
विक्षिप्तम्scattered, tossed about
विक्षिप्तम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि-क्षिप् (धातु)
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय, past passive participle); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; आकाशम् इत्यस्य विशेषणम्
आकाशम्the sky
आकाशम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootआकाश (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st case), एकवचन
अभवत्became
अभवत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/past), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
तदाthen
तदा:
Adhikarana (अधिकरण-काल)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक क्रियाविशेषण (temporal adverb)

The sky strewn with lightnings appeared as if it was inhabited by sea-animals, serpents and fishes fickle.

S
sky (ākāśa)
F
fish (mīna)
S
serpents (uraga)

FAQs

Dharma is the recognition of the extraordinary within rightful order: the universe responds vividly when a righteous aim is fulfilled.

During the spectacle of Gaṅgā’s descent, the sky appears alive with darting forms, likened to lightning-scatter.

Wonder joined with discernment—seeing sacred meaning in powerful natural imagery rather than mere chaos.