Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Dashama Skandha, Shloka 9

Duryodhana’s Envy at Yudhiṣṭhira’s Rājasūya and the Avabhṛtha Festival

मृदङ्गशङ्खपणवधुन्धुर्यानकगोमुखा: । वादित्राणि विचित्राणि नेदुरावभृथोत्सवे ॥ ९ ॥

mṛdaṅga-śaṅkha-paṇava- dhundhury-ānaka-gomukhāḥ vāditrāṇi vicitrāṇi nedur āvabhṛthotsave

在阿瓦布里塔庆典中,各种乐器齐鸣:米利当伽鼓、海螺号、帕那瓦鼓、敦敦胡里、阿那迦大鼓以及牛口号角等,声声回荡。

मृदङ्ग-शङ्ख-पणव-धुन्धुरि-आनक-गोमुखाःmṛdaṅgas, conches, paṇavas, dhundhuris, ānakas, and gomukhas (instruments)
मृदङ्ग-शङ्ख-पणव-धुन्धुरि-आनक-गोमुखाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootमृदङ्ग + शङ्ख + पणव + धुन्धुरि + आनक + गोमुख (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (वाद्य-नामानि)
वादित्राणिmusical instruments
वादित्राणि:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootवादित्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
विचित्राणिvariegated / wonderful
विचित्राणि:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootवि + चित्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; विशेषणम् (qualifying वादित्राणि)
नेदुःresounded
नेदुः:
क्रिया (Verb)
TypeVerb
Root√नद् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
आवभृथ-उत्सवेat the avabhṛtha festival
आवभृथ-उत्सवे:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Occasion)
TypeNoun
Rootआवभृथ + उत्सव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (आवभृथस्य उत्सवे)

FAQs

It is the concluding ceremonial bath associated with major Vedic sacrifices; here it is celebrated with auspicious music as part of the Rajasuya festivities.

Śukadeva Gosvāmī narrates the Rajasuya events to Mahārāja Parīkṣit and describes how the instruments resounded during the avabhṛtha celebration.

Sacred celebration is meant to be filled with uplifting, God-centered sound—using music and kīrtana to sanctify communal gatherings and deepen devotion.