Previous Verse
Next Verse

Shloka 44

इन्द्रजित्-वधः

The Slaying of Indrajit

तामापततनींसम्प्रेक्ष्यसुमित्रानन्दवर्धनः ।।।।चिच्छेदनिशितैर्बाणैर्धशथापातयद्भुवि ।

tām āpatantīṃ samprekṣya sumitrānandavardhanaḥ | ciccheda niśitair bāṇair daśadhā pātayad bhuvi ||

Thấy ngọn lao lao vút đến, Lakṣmaṇa—niềm vui làm rạng rỡ lòng Sumitrā—liền dùng những mũi tên sắc bén chém nó thành mười mảnh, khiến rơi xuống đất.

ताम्that (weapon)
ताम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), एकवचनम्; सर्वनाम
आपतन्तीम्falling/coming towards
आपतन्तीम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootआ + पत् (धातु) → आपतन्ती (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; वर्तमानकृदन्तः (शतृ/Present participle)
सम्प्रेक्ष्यhaving observed
सम्प्रेक्ष्य:
पूर्वकाल (Prior action/पूर्वक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootसम् + प्र + ईक्ष् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (Gerund/Absolutive)
सुमित्रानन्दवर्धनःLakshmana, increaser of Sumitra’s joy
सुमित्रानन्दवर्धनः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसुमित्रा + आनन्द + वर्धन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषः: सुमित्रायाः आनन्दस्य वर्धनः (Lakshmana)
चिच्छेदcut / split
चिच्छेद:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootछिद् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्
निशितैःwith sharp
निशितैः:
करण (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootनिशित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः (3rd/Instrumental), बहुवचनम्
बाणैःarrows
बाणैः:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootबाण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
दशधाinto ten parts
दशधा:
क्रियाविशेषण (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootदशधा (अव्यय)
Formअव्ययम्; प्रकारवाचक (adverb of manner)
पातयत्caused to fall
पातयत्:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootपत् (धातु) + णिच् (causative)
Formलङ्-लकारः (Imperfect/Past), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; णिजन्त (causative)
भुविon the ground
भुवि:
अधिकरण (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootभू (प्रातिपदिक: भूमि)
Formस्त्रीलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः (7th/Locative), एकवचनम्

Observing the javelin coming towards him, Lakshmana, the delight of Raghus and enhancer of Sumithra's joy, split it into ten pieces, which had fallen on the ground.

L
Lakṣmaṇa
S
Sumitrā
A
arrows

FAQs

Protection of the righteous side through skill and vigilance: Lakṣmaṇa embodies disciplined strength used defensively—neutralizing danger without panic.

Indrajit’s hurled javelin is intercepted mid-flight by Lakṣmaṇa, who fragments it before it can strike.

Alertness and mastery (samyak-prayoga): precise, controlled use of force in a crisis.