Previous Verse
Next Verse

Brahmanda Purana — Anushanga Pada, Shloka 18

Jamadagni, Brahmasva, and Royal Coercion (धेनुहरण-प्रसङ्गः / ब्रह्मस्व-अपरिहार्यत्वम्)

व्यथितातिकशापातैः क्रोधेन महातान्विता / आकृष्य पाशान् सुदृढान् कृत्वात्मानममोचयत्

vyathitātikaśāpātaiḥ krodhena mahātānvitā / ākṛṣya pāśān sudṛḍhān kṛtvātmānamamocayat

Đau đớn vì những cú roi quất liên hồi và tràn đầy cơn giận dữ tột độ, nó giật mạnh những sợi dây thừng chắc chắn và tự giải thoát mình.

व्यथित-अति-कशा-पातैःby painful, excessive whip-blows
व्यथित-अति-कशा-पातैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootव्यथित (कृदन्त-प्रातिपदिक) + अति (अव्यय/उपसर्गसदृश) + कशा (प्रातिपदिक) + पात (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; तत्पुरुष: ‘अति-कशा-पातैः’ (by excessive whip-blows); व्यथित = ‘pained’ (qualifier within compound)
क्रोधेनwith anger
क्रोधेन:
Karana/Hetu (करण/हेतु)
TypeNoun
Rootक्रोध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
महताgreat
महता:
Karana/Hetu (करण/हेतु)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; विशेषण of क्रोधेन (sense: ‘great’)
अन्विताfilled (with)
अन्विता:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootअन्वित (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (PPP used adjectivally), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘endowed/filled (with)’
आकृष्यhaving pulled
आकृष्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootकृष् (धातु) उपसर्ग-आ + त्वा (क्त्वा)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (gerund); ‘having pulled’
पाशान्ropes/nooses
पाशान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपाश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
सुदृढान्very strong
सुदृढान्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootसुदृढ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; कर्मधारय: सु + दृढ (very firm); विशेषण of पाशान्
कृत्वाhaving made
कृत्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु) + त्वा (क्त्वा)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (gerund); ‘having done/made’
आत्मानम्herself
आत्मानम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
अमोचयत्freed (herself)
अमोचयत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु) उपसर्ग-आ + णिच् (causative) + लङ्
Formलङ् (Imperfect/Past), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद; णिजन्त (causative): ‘caused to be released / freed’