Previous Verse
Next Verse

Shloka 56

कलिस्वरूप-वर्णनम् एवं कालमान-प्रस्तावना

वाङ्मनःकायिकैर् दोषैर् अभिभूताः पुनः पुनः नराः पापान्य् अनुदिनं करिष्यन्त्य् अल्पमेधसः

vāṅmanaḥkāyikair doṣair abhibhūtāḥ punaḥ punaḥ narāḥ pāpāny anudinaṃ kariṣyanty alpamedhasaḥ

قول، دل اور بدن کی خطاؤں سے بار بار مغلوب ہو کر کم فہم لوگ روز بروز گناہ کے کام کرتے رہیں گے۔

वाक्-मनः-कायिकैःby (faults) of speech, mind, and body
वाक्-मनः-कायिकैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootवाक् (प्रातिपदिक) + मनस् (प्रातिपदिक) + कायिक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचनम्; द्वन्द्वसमासः (वाक् च मनश्च कायिकं च)
दोषैःby faults
दोषैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootदोष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचनम्
अभिभूताःoverpowered
अभिभूताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअभि+√भू (धातु) + क्त (प्रत्यय)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचनम्; क्त-प्रत्ययान्त-भूतकृदन्तः (PPP)
पुनःagain
पुनः:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formपुनरावृत्तिवाचक-अव्ययम् (adverb)
पुनःagain
पुनः:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formपुनरावृत्तिवाचक-अव्ययम् (adverb)
नराःmen
नराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचनम्
पापानिsins/evil deeds
पापानि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया (2nd/Accusative), बहुवचनम्
अनुदिनम्day by day
अनुदिनम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootअनुदिन (अव्ययीभाव-प्रातिपदिक)
Formकालवाचक-अव्ययम् (adverb); अव्ययीभावसमासः (अनु + दिन)
करिष्यन्तिthey will do/commit
करिष्यन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√कृ (धातु)
Formलृट्-लकारः (Simple Future), प्रथमपुरुषः (3rd person), बहुवचनम्; परस्मैपदम्
अल्प-मेधसःof little intelligence
अल्प-मेधसः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअल्प (प्रातिपदिक) + मेधस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचनम्; कर्मधारयः (अल्पा मेधा येषाम्/अल्पमेधसः)

Sage Parāśara (teaching Maitreya)

H
Human beings (narāḥ)

FAQs

This verse frames sin as threefold—arising through speech, thought, and action—showing that ethical discipline must be comprehensive, not merely external.

Parāśara attributes repeated sin to being ‘overpowered’ by doṣas; lack of discernment (alpamedhas) leads to habitual, daily wrongdoing rather than occasional lapses.

By highlighting persistent human frailty, the passage implicitly supports the Purāṇic stance that sustaining dharma ultimately requires aligning oneself with Vishnu as the supreme stabilizing reality and refuge.