HomeUpanishadsNaadbinduVerse 52
Previous Verse
Next Verse

Verse 52

Naadbindu

सशब्दश्चाक्षरे क्षीणे निःशब्दं परमं पदम् ।

सदा नादानुसन्धानात् संक्षीणा वासना भवेत् ॥

निरञ्जने विलीयेते मनोवायू न संशयः ।

नादकोटिसहस्राणि बिन्दुकोटिशतानि च ॥

सर्वे तत्र लयं यान्ति ब्रह्मप्रणवनादके ।

सर्वावस्थाविनिर्मुक्तः सर्वचिन्ताविवर्जितः ॥

मृतवत्तिष्ठते योगी स मुक्तो नात्र संशयः ।

शङ्खदुन्दुभिनादं च न शृणोति कदाचन ॥

स-शब्दः च अक्षरे क्षीणे निः-शब्दम् परम् पदम् ।

सदा नाद-अनुसन्धानात् सं-क्षीणा वासना भवेत् ॥

निरञ्जने विलीयेते मनः-वायू न संशयः ।

नाद-कोटि-सहस्राणि बिन्दु-कोटि-शतानि च ॥

सर्वे तत्र लयम् यान्ति ब्रह्म-प्रणव-नादके ।

सर्व-अवस्था-विनिर्मुक्तः सर्व-चिन्ता-विवर्जितः ॥

मृत-वत् तिष्ठते योगी सः मुक्तः न अत्र संशयः ।

शङ्ख-दुन्दुभि-नादम् च न शृणोति कदाचन ॥

saśabdaścākṣare kṣīṇe niḥśabdaṃ paramaṃ padam |

sadā nādānusandhānāt saṃkṣīṇā vāsanā bhavet ||

nirañjane vilīyete manovāyū na saṃśayaḥ |

nādakoṭisahasrāṇi bindukoṭiśatāni ca ||

sarve tatra layaṃ yānti brahmapraṇavanādake |

sarvāvasthāvinirmuktaḥ sarvacintāvivarjitaḥ ||

mṛtavattiṣṭhate yogī sa mukto nātra saṃśayaḥ |

śaṅkhadundubhinādaṃ ca na śṛṇoti kadācana ||

جب صوت کے ساتھ اکشر (یعنی اوم) فنا ہو جائے تو اعلیٰ ترین مقام بےصوت ہو جاتا ہے۔ ناد کی مسلسل جستجو سے وासनائیں (باطنی نقش) پوری طرح مضمحل ہو جاتی ہیں۔ نِرَنجن (بےداغ برہمن) میں من اور پران وایو لَی ہو جاتے ہیں—اس میں کوئی شک نہیں۔ ناد کے ہزاروں کروڑ اور بندو کے سینکڑوں کروڑ—سب اسی میں لَی کو پہنچتے ہیں، اس برہمن میں جو پرنَو-ناد ہے۔ سب حالتوں سے آزاد اور ہر خیال سے خالی، یوگی مردہ کی مانند ٹھہرتا ہے؛ وہ مکْت ہے—اس میں شک نہیں۔ وہ کبھی بھی شنکھ یا دُندُبھ کی آواز تک نہیں سنتا۔

When the syllable (akṣara, i.e., Oṃ) together with sound is exhausted, the supreme state is soundless. By constant investigation of nāda, latent impressions (vāsanā-s) become completely attenuated. In the stainless (nirañjana) [Brahman], mind and vital wind dissolve—there is no doubt. Thousands of crores of nāda-s and hundreds of crores of bindu-s—all of them enter dissolution there, in the Brahman that is the praṇava-nāda. Freed from all states and devoid of all thought, the yogin stands as if dead; he is liberated—no doubt of this. He does not at any time hear even the sounds of conch or drum.

Moksha (liberation) through nādānusandhāna culminating in nirvikalpa/soundless Brahman; dissolution of vāsanā, manas, and prāṇa in BrahmanMahavakya: Supports the import of ‘अहं ब्रह्मास्मि’/‘तत् त्वम् असि’ by describing experiential dissolution of mind-prāṇa into Brahman; not itself a direct mahāvākyaAtharvaChandas: Mixed/Anuṣṭubh-like śloka meter (post-Vedic metrical style typical of Yoga-Upaniṣads)