Naadbindu
उदासीनस्ततो भूत्वा सदाभ्यासेन संयमी । उन्मनीकारकं सद्यो नादमेवावधारयेत्॥४०॥
उदासीनः । ततः । भूत्वा । सदा-अभ्यासेन । संयमी । उन्मनी-कारकम् । सद्यः । नादम्-एव । अवधारयेत् ॥४०॥
udāsīnas tato bhūtvā sadābhyāsena saṃyamī | unmanīkārakaṃ sadyo nādam evāvadhārayet ||40||
پھر بیرونی اشیاء سے بےنیاز ہو کر، ضبطِ نفس رکھنے والا سالک، مسلسل ریاضت کے ذریعے فوراً صرف ناد (باطنی صوت) ہی پر توجہ جما دے، جو اُنمَنی کی حالت پیدا کرتا ہے۔
Then, becoming indifferent (to external objects), the self-controlled one, by constant practice, should immediately fix (his attention) on sound (nāda) alone, which produces the state of unmanī.