Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 53

याहि पुण्यकृतांल्लोकान्दर्शनात्स्पर्शनाच्च मे । एवमुक्तः स देवेन संप्रहृष्टतनूरुहः

yāhi puṇyakṛtāṃllokāndarśanātsparśanācca me | evamuktaḥ sa devena saṃprahṛṣṭatanūruhaḥ

“میرے دیدار اور میرے لمس کے سبب، نیکی کرنے والوں کے حاصل کردہ لوکوں کو چلا جا۔” یوں دیو نے فرمایا تو وہ بے حد مسرور ہوا، اس کے بدن پر رونگٹے کھڑے ہو گئے۔

याहिgo
याहि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
पुण्यmeritorious
पुण्य:
Samasa-anga (Compound member)
TypeAdjective
Rootपुण्य (प्रातिपदिक)
Formविशेषण; नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन (समासाङ्ग)
कृताम्of doers
कृताम्:
Samasa-anga (Compound member)
TypeNoun
Rootकृत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन; ‘of doers’
पुण्यकृताम्of the righteous (doers of merit)
पुण्यकृताम्:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootपुण्य + कृत् (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमास (पुण्यं करोति इति); पुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन
लोकान्worlds/realms
लोकान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
दर्शनात्from seeing
दर्शनात्:
Hetu/Apadana (Cause/Source)
TypeNoun
Rootदर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (Ablative), एकवचन
स्पर्शनात्from touching
स्पर्शनात्:
Hetu/Apadana (Cause/Source)
TypeNoun
Rootस्पर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी, एकवचन
and
:
Samuccaya (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चयबोधक conjunction)
मेof me/my
मे:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी, एकवचन (enclitic)
एवम्thus
एवम्:
Kriya-visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formअव्यय (क्रियाविशेषण)
उक्तःhaving been addressed
उक्तः:
Karta-visheshana (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootवच् (धातु) / उक्त (प्रातिपदिक)
Formक्त (PPP) ‘उक्त’; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘having been told’
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
देवेनby the god
देवेन:
Karana (Agent-in-passive/करण)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
संप्रहृष्टthrilled/overjoyed
संप्रहृष्ट:
Samasa-anga (Compound member)
TypeAdjective
Rootसम् + प्र + हृष् (धातु) / संप्रहृष्ट (प्रातिपदिक)
Formक्त (PPP) ‘संप्रहृष्ट’; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (समासाङ्ग)
तनूbody
तनू:
Samasa-anga (Compound member)
TypeNoun
Rootतनू (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (समासाङ्ग)
रुहःhair
रुहः:
Samasa-anga (Compound member)
TypeNoun
Rootरुह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘hair standing’ (तनूरुह = body-hair)
तनूरुहःbody-hair
तनूरुहः:
Samasa-anga (Compound member)
TypeNoun
Rootतनू + रुह (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमास (तन्वाः रुहः = शरीररोम); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
संप्रहृष्टतनूरुहःwhose body-hair stood on end with joy
संप्रहृष्टतनूरुहः:
Karta-visheshana (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootसंप्रहृष्ट + तनूरुह (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहिसमास (संप्रहृष्टाः तनूरुहाः यस्य); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सः इत्यस्य विशेषणम्

Narrator (within Prahlāda’s narration context in this adhyāya)

Scene: Kṛṣṇa pronounces a blessing of ascent to meritorious worlds; the devotee stands trembling with joy, goosebumps visible, eyes moist, hands folded.

K
Kṛṣṇa
K
Keśava
G
Govinda
V
Viṣṇu

FAQs

Darśana (sacred vision) and sparśa (divine contact) of the Lord are portrayed as direct causes of liberation and entry into meritorious realms.

The Dvārakā sacred setting, in the narrative stream that culminates in the fame of Nṛga-kūpa/Nṛga-tīrtha.

No explicit ritual is prescribed here; the verse emphasizes salvific grace through the Lord’s darśana and sparśa.