Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 111

तत्कथ्यतां महाभागे सर्वं शुश्रूषतां हि नः । तच्छ्रुत्वा मधुरं वाक्यमुवाच पितरं प्रति

tatkathyatāṃ mahābhāge sarvaṃ śuśrūṣatāṃ hi naḥ | tacchrutvā madhuraṃ vākyamuvāca pitaraṃ prati

“اے نہایت سعادت مند خاتون، سب کچھ بیان کرو؛ ہم سننے کے مشتاق ہیں۔” یہ شیریں باتیں سن کر اس نے اپنے پتا کے جواب میں کہا۔

tatthat
tat:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottad (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; निर्देशार्थक
kathyatāmlet it be told
kathyatām:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√kath (धातु)
Formलोट् (Imperative/आज्ञार्थ), कर्मणि-प्रयोगः, प्रथमपुरुष, एकवचन; ‘कथ्यताम्’ = let it be told
mahābhāgeO greatly fortunate one
mahābhāge:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootmahā + bhāga (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन; कर्मधारय-समासः (महान् भागः यस्याः सा)
sarvameverything
sarvam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootsarva (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन
śuśrūṣatāmof us who are eager to listen
śuśrūṣatām:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Root√śruṣ (धातु) (कृदन्त)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (present active participle) ‘शुश्रूषत्’; षष्ठी (6th/षष्ठी), बहुवचन; ‘नः’ इति सम्बन्धः
hiindeed; for
hi:
Nipāta (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Roothi (अव्यय)
Formहेतौ/निश्चये निपातः (particle)
naḥof us
naḥ:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootasmad (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formषष्ठी (6th/षष्ठी), बहुवचन; अस्मद्-शब्दः
tatthat
tat:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottad (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
śrutvāhaving heard
śrutvā:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial participle/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Root√śru (धातु) (कृदन्त)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund); ‘श्रुत्वा’ = having heard
madhuramsweet
madhuram:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootmadhura (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘वाक्यम्’ इति विशेषणम्
vākyamspeech; words
vākyam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvākya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
uvācasaid
uvāca:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√vac (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन
pitaramfather
pitaram:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootpitṛ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
pratitowards; to
prati:
Pratiyogin (Directional/प्रत्यय)
TypeIndeclinable
Rootprati (अव्यय)
Formउपसर्गसदृश-अव्यय; दिशावाचक/सम्बन्धे (towards; to)

Narrator (Purāṇic voice; likely Sūta in Māheśvarakhaṇḍa context)

Tirtha: Kedāra-kṣetra (contextual)

Type: kshetra

Listener: Frame interlocutors (ṛṣi/sūta audience) mirrored by Himālaya as in-scene listener

Scene: Himālaya and attendants lean forward, requesting the full account; Pārvatī turns toward her father, poised to speak, calm after emotion.

P
Pārvatī
H
Himavān

FAQs

Śuśrūṣā—attentive listening—is treated as a dharmic virtue that prepares one to receive sacred narration and truth.

The Kedāra sacred region remains the backdrop; this verse emphasizes the act of hearing (śravaṇa).

No explicit rite; it highlights śravaṇa (devotional listening) as a valued practice.