Previous Verse
Next Verse

Shloka 6

विभीषण–इन्द्रजित् संवादः

Vibhishana and Indrajit: Counsel, Boast, and Rebuttal

ऐरावतोविस्वरमुन्नदन् सनिपातितोभूमितलेमयातु ।विकृष्यदन्तौतुमयाप्रसह्यवित्रासितादेवगणास्समग्राः ।।6.15.6।।

airāvato visvaram unnadan sa nipātito bhūmi-tale mayā tu | vikṛṣya dantau tu mayā prasahya vitrāsitā deva-gaṇāḥ samagrāḥ ||6.15.6||

اور ایراوت بھی—جو دھاڑتی ہوئی گرج کے ساتھ لپکا—میں نے اسے بھی زمین پر پٹخ دیا؛ میں نے زبردستی اس کے دانت (دانتوں کے جوڑے) اکھاڑ لیے، اور دیوتاؤں کا سارا لشکر دہشت میں مبتلا ہو گیا۔

ऐरावतःAiravata (Indra’s elephant)
ऐरावतः:
कर्ता (Agent)
TypeNoun
Rootऐरावत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः (कर्तरि), एकवचनम्
विस्वरम्loudly, with a harsh noise
विस्वरम्:
क्रियाविशेषण/विशेषण (Manner qualifier)
TypeAdjective
Rootविस्वर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; क्रियाविशेषणवत् (उन्नदन् इत्यस्य विशेषणम्)
उन्नदन्roaring, trumpeting
उन्नदन्:
कर्ता-विशेषणम् (Agent participle)
TypeVerb
Rootउन्नद् (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्तः, पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्तरि प्रयोगः
सःhe/that one (Airavata)
सः:
कर्ता (Agent)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; सर्वनाम
निपातितःwas made to fall / was thrown down
निपातितः:
कर्म (Patient; passive predicate)
TypeVerb
Rootनि + पत् (धातु) + णिच् (causative) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि क्त-प्रत्ययान्तः (कर्मणि/निष्क्रियभावे), पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘सः’ इत्यस्य विशेषणम्
भूमितलेon the ground
भूमितले:
अधिकरण (Location)
TypeNoun
Rootभूमि (प्रातिपदिक) + तल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘भूमेः तलम्’ इति षष्ठी-तत्पुरुषः
मयाby me
मया:
कर्ता (Agent; in passive construction)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formत्रिलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; सर्वनाम
तुindeed, but
तु:
सम्बन्ध/निपात (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्ययम्; निपातः (emphasis/contrast)
विकृष्यhaving pulled out / having dragged
विकृष्य:
पूर्वक्रिया (Prior action)
TypeIndeclinable
Rootवि + कृष् (धातु) + ल्यप् (अव्ययकृदन्त)
Formक्त्वार्थे ल्यप्-प्रत्ययान्तम् अव्ययम्; पूर्वकालिकक्रिया (absolutive)
दन्तौthe two tusks
दन्तौ:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootदन्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, द्विवचनम्
तुindeed
तु:
सम्बन्ध/निपात (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्ययम्; निपातः (emphasis)
मयाby me
मया:
कर्ता (Agent)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formत्रिलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; सर्वनाम
प्रसह्यforcibly, violently
प्रसह्य:
क्रियाविशेषण (Manner)
TypeIndeclinable
Rootप्र + सह् (धातु) + ल्यप् (अव्ययकृदन्त)
Formक्त्वार्थे ल्यप्-प्रत्ययान्तम् अव्ययम्; बलात्/हठात् इत्यर्थे क्रियाविशेषणवत्
वित्रासिताःwere terrified / were driven in fear
वित्रासिताः:
कर्म (Patient; passive predicate)
TypeVerb
Rootवि + त्रस् (धातु) + णिच् (causative) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि क्त-प्रत्ययान्तः, पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; ‘देवगणाः’ इत्यस्य विशेषणम्
देवगणाःthe hosts of gods
देवगणाः:
कर्ता (Grammatical subject of passive predicate)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक) + गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; ‘देवानां गणाः’ इति षष्ठी-तत्पुरुषः
समग्राःentire, all together
समग्राः:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootसमग्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; ‘देवगणाः’ इत्यस्य विशेषणम्

"O King! We will offer celebrated Sita to Rama along with wealth, gems, good ornaments, wonderful and beautiful clothes and precious gems and remain here devoid of sorrow."।।ityārṣēvālmīkīyēśrīmadrāmāyaṇēādikāvyēyuddhakāṇḍēpañcadaśassargaḥ।।This is the end of the fifteenth sarga of Yuddha Kanda of the first epic of the holy Ramayana composed by sage Valmiki.

I
Indrajit
A
Airāvata
D
Devas (deva-gaṇa)
I
Indra (implied via Airāvata)

FAQs

The verse functions as a lesson on the ethical risk of pride: recounting violent feats as self-justification can harden one against dharma and compassion.

Indrajit continues to assert his superiority by recalling how he overcame divine forces associated with Indra.

Indrajit foregrounds fearlessness; the Ramayana’s broader ethical frame values fearlessness when aligned with righteousness, not when used to defend adharma.