Previous Verse
Next Verse

Shloka 6

विभीषणोपदेशः

Vibhīṣaṇa’s Counsel to Rāvaṇa and the Rākṣasa Court

जीवंस्तुरामस्यनमोक्ष्यसेत्वंगुप्तस्सवित्राप्यथवामरुद्भि: ।नवासवस्याङ्कगतोनमृत्योर्नभोनपाताळमनुप्रविष्टः ।।।।

jīvaṃs tu rāmasya na mokṣyase tvaṃ guptaḥ savitrā ’py athavā marudbhiḥ | na vāsavasya ’ṅkagato na mṛtyor nabho na pātāḷam anupraviṣṭaḥ ||

تو رام کے ہاتھوں زندہ نہ بچ سکے گا؛ چاہے سورج یا مروت (ہواؤں کے دیوتا) تیری نگہبانی کریں۔ نہ اندرا کی گود میں بیٹھ کر، نہ یم (موت) کی آغوش میں جا کر؛ نہ آسمان میں پناہ لے کر، نہ پاتال میں اتر کر تو موت سے بچ پائے گا۔

जीवन्alive; living
जीवन्:
कर्तृ-विशेषणम् (agent-qualifier)
TypeAdjective
Rootजीव् (धातु) → जीवत् (प्रातिपदिक)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ-प्रत्ययः); पुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम् (m.nom.sg); विशेषणम्
तुbut/indeed
तु:
सम्बन्ध/वाक्य-सम्बन्धक (discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपातः/समुच्चयार्थ-भेदकः (particle: but/indeed)
रामस्यof Rama
रामस्य:
सम्बन्ध (genitive: of Rama)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे षष्ठी-एकवचनम् (m.gen.sg)
not
:
निषेध (negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपातः (negation particle)
मोक्ष्यसेyou will be released / you will escape
मोक्ष्यसे:
क्रिया (predicate verb)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु) (मोचने) → मोक्ष्यते
Formलृट्-लकारः (simple future); मध्यमपुरुषः; एकवचनम्; आत्मनेपदम् (2nd person singular, Ātmanepada)
त्वम्you
त्वम्:
कर्ता (agent)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; प्रथमा-एकवचनम् (nom.sg)
गुप्तःguarded/protected
गुप्तः:
कर्तृ-विशेषणम् (agent-qualifier)
TypeAdjective
Rootगुप् (धातु) → गुप्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त (क्त-प्रत्ययः); पुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम् (m.nom.sg); विशेषणम्
सवित्राby the Sun (Savitar)
सवित्रा:
करण (instrument/agent of protection)
TypeNoun
Rootसवितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-एकवचनम् (m.instr.sg)
अपिeven/also
अपि:
सम्बन्ध/वाक्य-सम्बन्धक (emphasis/addition)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपातः (particle: even/also)
अथवाor else
अथवा:
विकल्प (alternative marker)
TypeIndeclinable
Rootअथवा (अव्यय)
Formविकल्पार्थक-अव्ययम् (disjunctive: or/else)
मरुद्भिःby the Maruts (wind-gods)
मरुद्भिः:
करण (instrument/agent of protection)
TypeNoun
Rootमरुत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-बहुवचनम् (m.instr.pl)
not
:
निषेध (negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपातः (negation particle)
वासवस्यof Indra (Vāsava)
वासवस्य:
सम्बन्ध (genitive: of Indra)
TypeNoun
Rootवासव (प्रातिपदिक) (इन्द्र-पर्यायः)
Formपुंलिङ्गे षष्ठी-एकवचनम् (m.gen.sg)
अङ्कगतःgone to (someone’s) lap; seated on the lap
अङ्कगतः:
कर्तृ-विशेषणम् (agent-qualifier)
TypeAdjective
Rootअङ्क (प्रातिपदिक) + गत (कृदन्त-प्रातिपदिक); गम् (धातु) → गत (क्त)
Formषष्ठी/सप्तमी-तत्पुरुषसमासः (अङ्के गतः/अङ्कगतः); भूतकृदन्त (क्त); पुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम् (m.nom.sg); विशेषणम्
not
:
निषेध (negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपातः (negation particle)
मृत्योःof Death (Mṛtyu)
मृत्योः:
सम्बन्ध (genitive: of Death)
TypeNoun
Rootमृत्यु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे षष्ठी-एकवचनम् (m.gen.sg)
not
:
निषेध (negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपातः (negation particle)
भोःO! (vocative particle)
भोः:
सम्बोधन (address)
TypeIndeclinable
Rootभोः (अव्यय) (सम्बोधन-निपातः)
Formसम्बोधन-निपातः (vocative particle: O!/hey!)
not
:
निषेध (negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपातः (negation particle)
पाताळम्the netherworld (Pātāla)
पाताळम्:
कर्म (object/goal of entering)
TypeNoun
Rootपाताल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे द्वितीया-एकवचनम् (n.acc.sg)
अनुप्रविष्टःhaving entered; gone into
अनुप्रविष्टः:
कर्तृ-विशेषणम् (agent-qualifier)
TypeAdjective
Rootअनु-प्र-विश् (धातु) → प्रविष्ट (क्त) with उपसर्गः अनु-
Formभूतकृदन्त (क्त-प्रत्ययः); उपसर्गयुक्तः (अनु+प्र); पुंलिङ्गे प्रथमा-एकवचनम् (m.nom.sg); विशेषणम्

"Give away Mythili to Rama before he releases arrows like that of thunder bolt with the speed of wind and take away the heads of the leader."

R
Rāma
M
Maruts
I
Indra (Vāsava)
M
Mṛtyu (Death)
N
Nabhas (sky)
P
Pātāla (netherworld)

FAQs

Adharma invites unavoidable retribution; the ethical call is to renounce wrongdoing rather than seek protection through power or alliances.

Vibhīṣaṇa intensifies his warning: no divine shelter or flight to any realm can save the wrongdoer from Rāma’s justice in war.

Fearless truth-speaking (satya) grounded in moral certainty, not flattery.