Previous Verse
Next Verse

Shloka 17

किष्किन्धाकाण्डे द्वात्रिंशः सर्गः

Lakshmana’s Anger Reported; Hanuman Advises Propitiation and Timely Mobilization

कृतापराधस्य हि ते नान्यत्पश्याम्यहं क्षमम्।अन्तरेणाञ्जलिं बद्ध्वा लक्ष्मणस्य प्रसादनात्।।

kṛtāparādhasya hi te nānyat paśyāmy ahaṃ kṣamam | antareṇāñjaliṃ baddhvā lakṣmaṇasya prasādanāt ||

کیونکہ تو نے واقعی قصور کیا ہے، میں اس کے سوا کوئی چارہ نہیں دیکھتا کہ ہاتھ جوڑ کر لکشمن کی رضا اور تسکین حاصل کرے۔

कृतापराधस्यof you who have committed an offence
कृतापराधस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootkṛta (कृदन्त-प्रातिपदिक) + aparādha (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय/तत्पुरुष-प्राय: कृतः अपराधः येन; पुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; 'ते' इत्यस्य विशेषणम्
हिindeed
हि:
Sambandha-bodhaka (सम्बन्धबोधक)
TypeIndeclinable
Roothi (अव्यय)
Formनिपात (emphatic particle)
तेof you/your
ते:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootyuzmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; षष्ठी (Genitive/6th), एकवचन
not
:
Pratiṣedha (प्रतिषेध)
TypeIndeclinable
Rootna (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय
अन्यत्anything else
अन्यत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootanya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
पश्यामिI see
पश्यामि:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootdṛś (धातु)
Formलट्-लकार (Present), परस्मैपद; उत्तमपुरुष (1st person), एकवचन
अहम्I
अहम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootasmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; प्रथमा, एकवचन
क्षमम्suitable/possible
क्षमम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootkṣama (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; 'अन्यत्' इत्यस्य विशेषणम्
अन्तरेणwithout, except by
अन्तरेण:
Vinā-bhāva (विना-भाव)
TypeIndeclinable
Rootantareṇa (अव्यय)
Formअव्यय (preposition-like indeclinable) = विना (without), governs accusative
अञ्जलिम्folded hands (añjali)
अञ्जलिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootañjali (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
बद्ध्वाhaving bound/with hands joined
बद्ध्वा:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootbandh (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund); पूर्वकालिक क्रिया
लक्ष्मणस्यof Lakṣmaṇa
लक्ष्मणस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootlakṣmaṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
प्रसादनात्by propitiation/appeasement
प्रसादनात्:
Hetu/Apādāna (हेतु/अपादान)
TypeNoun
Rootprasādana (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी, एकवचन

'The counsellors and ministers appointed by a king should certainly give good advice, without fear. This I tell you since I have faith in my words.

S
Sugrīva
L
Lakṣmaṇa

FAQs

When one errs, dharma prescribes humility and reconciliation—admitting fault and seeking pardon rather than defending negligence.

Sugrīva’s delay has provoked Lakṣmaṇa; Tārā advises the practical and moral course: respectful apology to avert conflict and restore the alliance.

Humility (vinaya) and accountability—accepting responsibility and making amends.