Shloka 81

व्यस्मयन्त मनुष्यास्ते स्वप्नकल्पं तदद्भुतम्।दृष्ट्वाऽतिथ्यं कृतं तादृग्भरतस्य महर्षिणा।।।।

vyasmayanta manuṣyās te svapna-kalpaṃ tad adbhutam |

dṛṣṭvā ’tithyaṃ kṛtaṃ tādṛg bharatasya maharṣiṇā ||

وہ لوگ یہ دیکھ کر حیرت میں ڈوب گئے کہ مہارشی نے بھرت کے لیے کیسی عجیب و غریب مہمان نوازی کا اہتمام کیا تھا—ایسی کہ گویا خواب کا سا منظر ہو۔

व्यस्मयन्तwere amazed
व्यस्मयन्त:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवि√स्मि (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, बहुवचन
मनुष्याःmen
मनुष्याः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमनुष्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
तेthose
ते:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
स्वप्नकल्पम्dream-like
स्वप्नकल्पम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootस्वप्न-कल्प (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समास: स्वप्न इव कल्पः (like a dream)
तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; refers to ātithyam
अद्भुतम्wonderful
अद्भुतम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootअद्भुत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; agrees with तत्
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala (पूर्वकाल)
TypeVerb
Root√दृश् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund)
आतिथ्यम्hospitality
आतिथ्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootआतिथ्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
कृतम्done/provided
कृतम्:
Karma (कर्म)
TypeVerb
Root√कृ (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त (PPP), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; qualifies ātithyam
तादृक्such
तादृक्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootतादृश् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; indeclinable-like stem in -ś, here agreeing with ātithyam
भरतस्यfor/of Bharata
भरतस्य:
Sampradana (सम्प्रदान/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootभरत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
महर्षिणाby the great sage
महर्षिणा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootमहर्षि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन

The men were amazed when they beheld the wonderful hospitality extended by maharshi Bharadwaja to Bharata, as if all this happened in a dream world.

B
Bharata
B
Bharadvāja (maharṣi)

FAQs

Atithi-dharma: the righteous duty of honoring and caring for a guest, shown here through the sage’s extraordinary hospitality toward Bharata.

Bharata’s party witnesses the astonishing hospitality arranged by sage Bharadvāja at his hermitage.

Bharadvāja’s generosity and dharmic attentiveness to guests; the verse highlights reverence for righteous hosting.