Shloka 27

मणिमुक्तं सुवर्णानि रत्नानि विविधानि च।दद्याद्दशरथो राजा मास्म तेषु मनः कृथाः।।।।

maṇimuktaṃ suvarṇāni ratnāni vividhāni ca | dadyād daśaratho rājā mā sma teṣu manaḥ kṛthāḥ ||

راجا دشرتھ تمہیں جواہرات، موتی، سونا اور طرح طرح کے قیمتی رتن دے سکتا ہے؛ مگر تم اپنا دل ان چیزوں میں نہ لگانا۔

मणिमुक्तम्gems and pearls
मणिमुक्तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमणि (प्रातिपदिक) + मुक्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; द्वन्द्वः (समाहार-द्वन्द्वः: ‘gems and pearls’ as a set)
सुवर्णानिgold (pieces)
सुवर्णानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसुवर्ण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया बहुवचन
रत्नानिjewels
रत्नानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootरत्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया बहुवचन
विविधानिvarious
विविधानि:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया बहुवचन; विशेषणम् (qualifies ratnāni/suvarṇāni)
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
दद्यात्may give
दद्यात्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√दा (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
दशरथःDaśaratha
दशरथः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootदशरथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन
राजाking
राजा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; अप्पोजिशन (to Daśarathaḥ)
माdo not
मा:
Nishedha-nipāta (निषेध-निपात)
TypeIndeclinable
Rootमा (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय
स्म(emphasis)
स्म:
Nipāta (निपात)
TypeIndeclinable
Rootस्म (अव्यय)
Formनिपात; ‘मा’ सह निषेध-बलवर्धक
तेषुin/for those (things)
तेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी बहुवचन (Locative plural)
मनःmind
मनः:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन (Accusative singular)
कृथाःplace/make (your mind)
कृथाः:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√कृ (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative) निषेधार्थे ‘मा’ सह; मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद (कृ)

King Dasaratha may give you gems, pearls, gold and different kinds of precious stones. Do not pay them any attention.

D
Daśaratha
K
Kaikeyī
G
gems (maṇi)
P
pearls (mukta)
G
gold (suvarṇa)

FAQs

It frames a warning about being swayed by material gifts; ethically, it highlights how desire can distract from one’s chosen aim—though here it is used manipulatively rather than virtuously.

Mantharā coaches Kaikeyī to stay focused on securing her political objective, anticipating that Daśaratha may try to appease her with wealth.

Not a virtue but a tactical ‘steadfastness of intention’ is urged—steadfastness divorced from dharma, showing how resolve can be ethically misdirected.