Previous Verse
Next Verse

Shloka 10

दशरथस्य अन्त्येष्टि

विधानम् — Dasaratha’s Funeral Rites and Ayodhya’s Mourning

एवं विलपमानं तं भरतं दीनमानसम्।अब्रवीद्वचनं भूयो वसिष्ठस्तु महामुनिः।।2.76.10।।

evaṁ vilapamānaṁ taṁ bharataṁ dīna-mānasam | abravīd vacanaṁ bhūyo vasiṣṭhas tu mahā-muniḥ || 2.76.10 ||

جب بھرت اس طرح نوحہ کر رہا تھا اور اس کا دل شکستہ تھا، تو مہامنی وِسِشٹھ نے اسے پھر ایک بار کلام فرمایا۔

एवम्thus
एवम्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषणम्)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक अव्यय (adverb: ‘thus/in this way’)
विलपमानम्lamenting
विलपमानम्:
Viśeṣaṇa (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootवि-लप् (धातु) → विलपमान (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formशतृ (Present active participle), पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; भरतम् इति विशेषण
तम्that (him)
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; भरतम् इत्यस्य पुनरुक्ति/निर्देश
भरतम्Bharata
भरतम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootभरत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
दीनमानसम्with a dejected mind
दीनमानसम्:
Viśeṣaṇa (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootदीन (प्रातिपदिक) + मानस (प्रातिपदिक)
Formसमास: दीनं मानसम् यस्य/दीनं मानसम् (कर्मधारय); पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; भरतम् इति विशेषण
अब्रवीत्said
अब्रवीत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलुङ् (Aorist/अनद्यतनभूत), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
वचनम्words/speech
वचनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवचन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
भूयःagain
भूयः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषणम्)
TypeIndeclinable
Rootभूयः (अव्यय)
Formपुनरर्थक अव्यय (adverb: ‘again/further’)
वसिष्ठःVasistha
वसिष्ठः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवसिष्ठ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तुindeed/but
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय, विशेष/विरोधबोधक
महामुनिःthe great sage
महामुनिः:
Viśeṣaṇa (विशेषणम्)
TypeNoun
Rootमहामुनि (प्रातिपदिक)
Formसमास: महान् मुनिः (कर्मधारय); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; वसिष्ठः इति विशेषण/अप्पोजिशन

To Bharata who was thus lamenting with a dejected mind, the great ascetic Vasistha once again said:

V
Vasiṣṭha
B
Bharata

FAQs

Dharma requires returning the grieving mind to right action through repeated, patient counsel—steadiness is a moral necessity, not merely an emotion-management skill.

Bharata continues to mourn, and Vasiṣṭha re-engages him to move the situation toward the required royal rites.

Persevering compassion: Vasiṣṭha does not abandon the grieving Bharata but guides him again and again toward duty.