Previous Verse
Next Verse

Shloka 73

Kroṣṭu–Yādava Lineages, the Syamantaka Jewel, Krishna’s Birth Context, and the Māyāmoha Account

स्यमंतकं प्रसेनस्य मणिरत्नमनुत्तमं । पृथिव्यां मणिरत्नानां राजेति समुदाहृतम्

syamaṃtakaṃ prasenasya maṇiratnamanuttamaṃ | pṛthivyāṃ maṇiratnānāṃ rājeti samudāhṛtam

پرسین کا سیامنتک نامی بے مثال جواہرِ مَنی، زمین پر تمام قیمتی رتنوں میں ‘بادشاہ’ کہلا کر مشہور ہوا۔

स्यमन्तकम्Syamantaka (gem)
स्यमन्तकम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्यमन्तक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन
प्रसेनस्यof Prasena
प्रसेनस्य:
Sambandha/Genitive (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootप्रसेन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (सम्बन्ध), एकवचन
मणिरत्नम्a jewel-gem
मणिरत्नम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमणि+रत्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय-समास (मणिः एव रत्नम्)
अनुत्तमम्unsurpassed, excellent
अनुत्तमम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनुत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (मणिरत्नम्)
पृथिव्याम्on earth
पृथिव्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपृथिवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (अधिकरण), एकवचन
मणिरत्नानाम्of the jewel-gems
मणिरत्नानाम्:
Sambandha/Genitive (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootमणि+रत्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (सम्बन्ध), बहुवचन; कर्मधारय-समास
राजाking (i.e., the best)
राजा:
Predicate/Naming (विशेष्य-निर्देश)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (कर्ता/प्रातिपदिक-उपपद), एकवचन; इति-पूर्वक-उद्धरणे नामरूपेण
इतिthus
इति:
Discourse marker (उद्धरणसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण/इत्यर्थक-निपात
समुदाहृतम्was proclaimed/called
समुदाहृतम्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्+उद्+आ+हृ (धातु)
Formकृदन्त (भूतकर्मणि-क्त, past passive participle); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; कर्मणि-प्रयोगे ‘called/declared’

Narrator (context not specified in the provided excerpt)

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shanta

Sandhi Resolution Notes: मणिरत्नम्+अनुत्तमम् → मणिरत्नमनुत्तमम्; राजा+इति → राजेति

S
Syamantaka
P
Prasena

FAQs

The verse identifies the Syamantaka as belonging to Prasena, presenting him as the possessor/holder of this famed jewel.

It is a superlative praise: the Syamantaka is portrayed as preeminent—surpassing other jewels in value, splendor, or renown.

It establishes the extraordinary status of the Syamantaka jewel, preparing the reader for its importance in ensuing events and moral causality tied to coveted objects.