Next Verse

Shloka 1

Adhyaya 64Kalavati (Vibhavari) Offers Herself and the Padmini Vidya to Svarocisha

इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे स्वारोचिषे मन्वन्तरे त्रिषष्टितमोऽध्यायः । चतुःषष्टितमोऽध्यायः- ६४ ।

मार्कण्डेय उवाच एवं विमुक्तरोगा तु कन्यका तं मुदान्विता ।

स्वरोचिषमुवाचेदं शृणुष्व वचनं प्रभो ॥

iti śrīmārkaṇḍeyapurāṇe svārociṣe manvantare triṣaṣṭitamo ’dhyāyaḥ / catuḥṣaṣṭitamo ’dhyāyaḥ 64 / mārkaṇḍeya uvāca evaṃ vimuktarogā tu kanyakā taṃ mudānvitā / svarociṣam uvāca idaṃ śṛṇuṣva vacanaṃ prabho

یوں شری مارکنڈےیہ پران کے سواروچِش منونتر میں تریسٹھواں باب ختم ہوا۔ اب چونسٹھواں باب شروع ہوتا ہے۔ مارکنڈےیہ نے کہا—تب وہ کنیا بیماری سے آزاد ہو کر خوشی سے بھر گئی اور سواروچِش سے بولی—اے بھگون، میری بات سنئے۔

itithus
iti:
Vakyopanyasa (वाक्योपन्यास/quotation marker)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formअव्यय (quotative particle)
śrī-mārkaṇḍeya-purāṇein the Śrī Mārkaṇḍeya Purāṇa
śrī-mārkaṇḍeya-purāṇe:
Adhikarana (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootśrī + mārkaṇḍeya + purāṇa (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (name-title): श्री-मार्कण्डेय-पुराण; नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
svārociṣein the Svārociṣa (Manvantara)
svārociṣe:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootsvārociṣa (प्रातिपदिक)
Formविशेषण (proper adjectival), नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; मन्वन्तरे इति विशेष्ये
manvantarein the Manvantara
manvantare:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootmanvantara (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
triṣaṣṭitamaḥsixty-third
triṣaṣṭitamaḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Roottriṣaṣṭi + tama (प्रातिपदिक)
Formक्रमवाचक-विशेषण (ordinal), पुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; अध्यायः इति विशेष्ये
adhyāyaḥchapter
adhyāyaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootadhyāya (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
catuḥṣaṣṭitamaḥsixty-fourth
catuḥṣaṣṭitamaḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootcatuḥṣaṣṭi + tama (प्रातिपदिक)
Formक्रमवाचक-विशेषण, पुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; अध्यायः इति विशेष्ये
adhyāyaḥchapter
adhyāyaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootadhyāya (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
mārkaṇḍeyaḥMārkaṇḍeya
mārkaṇḍeyaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootmārkaṇḍeya (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
uvācasaid
uvāca:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
evaṃthus
evaṃ:
Prakaraṇa (प्रकरण/Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootevaṃ (अव्यय)
Formअव्यय (adverb)
vimukta-rogāfreed from disease
vimukta-rogā:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootvi + muc (धातु) → vimukta (कृदन्त) + roga (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास: विमुक्तः रोगः यस्याः/यस्य; स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कन्यका इति विशेष्ये
tuindeed, but
tu:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formअव्यय (particle, contrast/emphasis)
kanyakāthe maiden
kanyakā:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootkanyakā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
tamhim
tam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुल्लिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
mudā-anvitāendowed with joy
mudā-anvitā:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootmudā (प्रातिपदिक) + anvita (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास: मुदया अन्विता; स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कन्यका इति विशेष्ये
svarociṣamSvarociṣa
svarociṣam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootsvarociṣa (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
uvācasaid
uvāca:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
idamthis
idam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootidam (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; वचनम् इत्यर्थे
śṛṇuṣvalisten
śṛṇuṣva:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootśru (धातु)
Formलोट् (Imperative), आत्मनेपद, मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन
vacanamwords, speech
vacanam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootvacana (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
prabhoO lord
prabho:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootprabhu (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन
Colophon; then Mārkaṇḍeya narrating the maiden’s speech to Svārociṣa
Textual transition (colophon)Gratitude after healingNarrative continuation

FAQs

Joy after cure becomes the ground for gratitude and reciprocity; the healed person seeks to respond meaningfully to benefaction.

Manvantara: the colophon explicitly situates the narration within the Svārociṣa Manu cycle, a hallmark Purāṇic structuring device.

The shift of chapter indicates a shift of inner state—from affliction to agency—where the once-suffering character now initiates speech and offering.