Next Verse

Kurma Purana — Purva Bhaga, Shloka 1

Sapta-dvīpa Cosmography and the Vision of Śvetadvīpa–Vaikuṇṭha

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे षट्चत्वारिशो ऽध्यायः सूत उवाच जम्बूद्वीपस्य विस्ताराद् द्विगुणेन समन्ततः / संवेष्टयित्वा क्षारोदं प्लक्षद्वीपो व्यवस्थितः

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge ṣaṭcatvāriśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca jambūdvīpasya vistārād dviguṇena samantataḥ / saṃveṣṭayitvā kṣārodaṃ plakṣadvīpo vyavasthitaḥ

سوت نے کہا—جمبودویپ کو ہر سمت اس کی وسعت سے دوگنی چوڑائی میں گھیرتے ہوئے، کشارود (نمکین پانی) کے سمندر کو محیط کر کے پلکش دویپ واقع ہے۔

इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध/निपातार्थ)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउक्त्यर्थक निपात (quotative particle)
श्रीकूर्मपुराणेin the Śrī Kūrma Purāṇa
श्रीकूर्मपुराणे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री-कूर्म-पुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; तत्पुरुष-समास (श्री + कूर्मपुराण)
षट्साहस्त्र्याम्in the six-thousand (collection)
षट्साहस्त्र्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootषट्-साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; द्विगु-समास (षट् + साहस्त्री = six-thousand [verses])
संहितायाम्in the compendium
संहितायाम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
पूर्वविभागेin the former section
पूर्वविभागे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपूर्व-विभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; तत्पुरुष (‘पूर्वः विभागः’)
षट्चत्वारिशःforty-sixth
षट्चत्वारिशः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootषट्-चत्वारिंशत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; संख्यावाचक (ordinal sense: forty-sixth)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
सूतःSūta
सूतः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपदम्
जम्बूद्वीपस्यof Jambūdvīpa
जम्बूद्वीपस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootजम्बू-द्वीप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
विस्तारात्from the extent
विस्तारात्:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootविस्तार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी, एकवचन
द्विगुणेनby double (measure)
द्विगुणेन:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootद्वि-गुण (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, तृतीया, एकवचन; विशेषणम् (‘double’)
समन्ततःon all sides
समन्ततः:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसमन्ततः (अव्यय)
Formअव्यय (adverb): ‘on all sides’
संवेष्टयित्वाhaving encircled
संवेष्टयित्वा:
Purvakala (पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootसम्-वेṣ्ट्/वेष्ट् (धातु) + क्त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive): ‘having surrounded’
क्षारोदम्the salt ocean
क्षारोदम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootक्षार-उद (प्रातिपदिक; क्षार + उद)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; तत्पुरुष (‘क्षारं उदकं यस्य’/‘क्षारोदक’)
प्लक्षद्वीपःPlakṣa-dvīpa
प्लक्षद्वीपः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootप्लक्ष-द्वीप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
व्यवस्थितःis situated
व्यवस्थितः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-अव-स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘is situated/placed’

Suta

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shanta

S
Suta
J
Jambudvipa
P
Plakshadvipa
K
Ksharoda (salt ocean)

FAQs

This verse is primarily cosmographical, mapping the dvīpa–ocean arrangement; implicitly, such ordered description reflects a Purāṇic vision of an intelligible, law-governed cosmos sustained by Īśvara, but it does not directly define Ātman.

No specific yoga practice is taught in this verse; it belongs to the Purva-bhāga’s geographic/cosmic narration rather than the Upari-bhāga’s explicit yoga and īśvara-teachings (often associated with themes like Pāśupata Yoga).

It does not explicitly discuss Śiva–Viṣṇu unity; it presents Sūta’s neutral cosmography. The Kurma Purāṇa’s broader synthesis frames cosmological order as ultimately grounded in the one supreme Lord revered through both Śaiva and Vaiṣṇava idioms.