Next Verse

Kurma Purana — Purva Bhaga, Shloka 1

Varnāśrama-Krama, Vairāgya as the Ground of Saṃnyāsa, and Brahmārpaṇa Karma-yoga

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे द्वितीयो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः वर्णा भगवतोद्दिष्टाश्चत्वारो ऽप्याश्रमास्तथा / इदानीं क्रममस्माकमाश्रमाणां वद प्रभो

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge dvitīyo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ varṇā bhagavatoddiṣṭāścatvāro 'pyāśramāstathā / idānīṃ kramamasmākamāśramāṇāṃ vada prabho

یوں شری کورم پران کی شٹ ساہستری سنہتا کے پوروَ بھاگ میں دوسرا ادھیائے ختم ہوا۔ رشیوں نے کہا—بھگوان نے چار ورن اور اسی طرح چار آشرم بتائے ہیں؛ اب، اے پرڀو، ہمارے آشرموں کا ترتیب وار بیان فرمائیے۔

इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण/समाप्त्यर्थक (quotative/end marker)
श्री-कूर्म-पुराणेin the Śrī Kūrma Purāṇa
श्री-कूर्म-पुराणे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक) + कूर्म (प्रातिपदिक) + पुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; ग्रन्थनाम; ‘in the Śrī Kūrma Purāṇa’
षट्-साहस्त्र्याम्in the ‘six-thousand’ (collection)
षट्-साहस्त्र्याम्:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootषट् (संख्या-प्रातिपदिक) + साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; द्विगु-समास (numerical)
संहितायाम्in the Saṃhitā
संहितायाम्:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
पूर्व-विभागेin the former section
पूर्व-विभागे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपूर्व (प्रातिपदिक) + विभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
द्वितीयःsecond
द्वितीयः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वितीय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; क्रमवाचक-विशेषण (ordinal)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
ऋषयःsages
ऋषयः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन
ऊचुःsaid
ऊचुः:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
वर्णाःsocial classes (varṇas)
वर्णाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवर्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन
भगवताby the Lord
भगवता:
Karaṇa/Agent-in-passive (करण/कर्तृ-तृतीया)
TypeNoun
Rootभगवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन
उद्दिष्टाःindicated, prescribed
उद्दिष्टाः:
Kriyā-viśeṣaṇa/Predicate (विधेय)
TypeAdjective
Rootउद् + दिश् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्यय (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन; कर्मणि—‘having been indicated’
चत्वारःfour
चत्वारः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootचतुर् (संख्या-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन; संख्यावाचक-विशेषण
अपिalso
अपि:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अप्यर्थ (also/even)
आश्रमाःstages of life (āśramas)
आश्रमाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootआश्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन
तथाlikewise
तथा:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/तुल्यतार्थ (likewise)
इदानीम्now
इदानीम्:
Kāla-adhikaraṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootइदानीम् (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (now)
क्रमम्order, sequence
क्रमम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootक्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
अस्माकम्of us
अस्माकम्:
Ṣaṣṭhī-sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6), बहुवचन; सर्वनाम
आश्रमाणाम्of the āśramas
आश्रमाणाम्:
Ṣaṣṭhī-sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootआश्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6), बहुवचन
वदtell, speak
वद:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवद् (धातु)
Formलोट् (आज्ञार्थ/imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
प्रभोO Lord
प्रभो:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootप्रभु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8), एकवचन

The sages (Ṛṣayaḥ)

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

B
Bhagavān (the Lord)

FAQs

This verse does not directly define Ātman; it frames the sages’ dharmic inquiry, requesting the Lord to teach the ordered discipline of the āśramas—an outer framework that, in the Purāṇic vision, supports inner purification leading toward Self-knowledge.

No specific yogic technique is described in this verse. It introduces the topic of āśrama-dharma, within which later teachings typically situate practices like brahmacarya, vows (vrata), austerity (tapas), and contemplative discipline as supports for spiritual realization.

The verse does not explicitly mention Śiva or Viṣṇu; it addresses “Bhagavān” as the authoritative teacher of dharma. In the Kūrma Purāṇa’s broader synthesis, such instruction is presented as consistent with both Śaiva and Vaiṣṇava paths, integrating social-dharmic order with liberation-oriented practice.