Amṛta-Manthana and Lalitā’s Mohinī Intervention
Amṛtamanthana-Prasaṅga
तदेवानन्यमनसा ध्यात्वा किञ्चिद्विहस्य सः / तथास्त्विति तिरो ऽधत्त महायोगेश्वरो हरिः
tadevānanyamanasā dhyātvā kiñcidvihasya saḥ / tathāstviti tiro 'dhatta mahāyogeśvaro hariḥ
اسی کو یکسوئی سے دھیان کر کے وہ ذرا مسکرایا؛ پھر ‘تھاستو’ کہہ کر مہایوگیشور ہری غائب ہو گیا۔