Previous Verse
Next Verse

Shloka 10

Pṛthivī-dohaṇa (The Milking of the Earth) and the Praise of King Pṛthu

स घोररूपात्संग्रामात्क्षेमी तरति कीर्त्तिमान् / वैश्यैरपि च राजर्षिर्वेश्यवृत्तिमिहास्थितैः

sa ghorarūpātsaṃgrāmātkṣemī tarati kīrttimān / vaiśyairapi ca rājarṣirveśyavṛttimihāsthitaiḥ

وہ نامور شخص اس ہولناک جنگ سے بخیریت گزر جاتا ہے؛ اور یہاں ویشیہ پیشہ اختیار کیے ہوئے ویشیہ لوگ بھی راجرشی (پرتھو) کی بندگی کرتے ہیں۔

सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सर्वनाम
घोररूपात्from the dreadful form
घोररूपात्:
Apadana (अपादान)
TypeAdjective
Rootघोर-रूप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; समासः कर्मधारय—‘घोरं रूपं यस्य’/‘घोरं रूपम्’
संग्रामात्from battle
संग्रामात्:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootसंग्राम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी, एकवचन
क्षेमीsafe/unharmed
क्षेमी:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootक्षेमिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘क्षेमयुक्तः/सुरक्षितः’
तरतिcrosses over; escapes
तरति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√तॄ (धातु)
Formलट्-लकार, प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
कीर्त्तिमान्famous
कीर्त्तिमान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकीर्त्तिमत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; मतुप्-प्रत्ययान्त
वैश्यैःby Vaiśyas
वैश्यैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootवैश्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय (also/even)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय
राजर्षिःthe royal sage
राजर्षिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootराज-ऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः तत्पुरुष—‘राजा चासौ ऋषिः’ (often treated as कर्मधारय in sense)
वेश्यवृत्तिम्the livelihood/occupation of a courtesan
वेश्यवृत्तिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवेश्य-वृत्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः तत्पुरुष—‘वेश्याया वृत्तिः’/‘वेश्यवत् वृत्तिः’
इहhere
इह:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootइह (अव्यय)
Formदेशवाचक अव्यय (adverb: here/in this world)
आस्थितैःby those who have adopted (it)
आस्थितैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootआ-√स्था (धातु) + क्त (प्रत्यय)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; ‘आस्थित’ = having adopted/engaged in