Previous Verse
Next Verse

Shloka 52

गणेश-एकदन्त-उत्पत्तिः (Origin of Gaṇeśa’s Single Tusk) / Bhārgava–Gaṇeśa Encounter

मूर्ध्न्युपाघ्राय पस्पर्श स्वहस्तेन कपोलके / स्पृष्टमात्रे कपोले तु क्षतं पूर्त्तिमुदागतम्

mūrdhnyupāghrāya pasparśa svahastena kapolake / spṛṣṭamātre kapole tu kṣataṃ pūrttimudāgatam

اس نے سر کو سونگھ کر اپنے ہاتھ سے اس کے گال کو چھوا؛ گال کے چھوتے ہی زخم بھر کر مکمل ہو گیا۔

मूर्ध्निon the head
मूर्ध्नि:
अधिकरण (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमूर्धन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
उपाघ्रायhaving smelled
उपाघ्राय:
पूर्वकाल (Absolutive—prior action)
TypeVerb
Rootउप-आ-घ्रा (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्यय (Gerund/त्वान्त) का रूप ‘-य’ (उपाघ्राय); अर्थ: ‘उपाघ्रात्वा/सुगन्धं ज्ञात्वा’ = having smelled
पस्पर्शtouched
पस्पर्श:
क्रिया (Verb)
TypeVerb
Rootस्पृश् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
स्वहस्तेनwith (her) own hand
स्वहस्तेन:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootस्वहस्त (प्रातिपदिक: स्व + हस्त)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (‘स्वस्य हस्तः’)
कपोलकेon the cheek
कपोलके:
अधिकरण (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकपोलक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; ‘on the cheek’ (diminutive nuance)
स्पृष्टमात्रेupon mere touch
स्पृष्टमात्रे:
अधिकरण (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootस्पृष्टमात्र (प्रातिपदिक: स्पृष्ट + मात्र)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष (‘स्पृष्टं मात्रम्’ = mere touching)
कपोलेon the cheek
कपोले:
अधिकरण (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकपोल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
तुthen / indeed
तु:
निपात (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय (particle; emphasis/contrast)
क्षतम्wound
क्षतम्:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootक्षत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
पूर्त्तिम्healing / filling up
पूर्त्तिम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपूर्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
उदागतम्came about / attained
उदागतम्:
क्रियाविशेषण/विधेय (Predicative participle)
TypeVerb
Rootउद्-आ-गम् (धातु)
Formकृत्-प्रत्यय: क्त (Past participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; अर्थ: ‘उदितम्/प्राप्तम्’