Reṇukā-vilāpa and the Aftermath of Jamadagni’s Slaying (अर्जुनोपाख्यान-प्रसङ्गः)
इत्येवं विलपन्ती सा रुदती च मुहुर्मुहुः / चुक्रोश रामरामेति भृशं दुःखपरिप्लुता
ityevaṃ vilapantī sā rudatī ca muhurmuhuḥ / cukrośa rāmarāmeti bhṛśaṃ duḥkhapariplutā
یوں وہ فریاد کرتی ہوئی بار بار روتی رہی؛ شدید غم میں ڈوب کر ‘رام! رام!’ کہہ کر بلند آواز سے چیخ اٹھی۔