Previous Verse
Next Verse

Brahmanda Purana — Anushanga Pada, Shloka 56

रामस्य पितृसेवा-तीर्थाटन-वृत्तान्तः

Rama’s filial service and ordered pilgrimage; setting for the Haihaya episode

अथाश्रमं तत्सुरराजसद्मनिकाशमासीद्भृगुपुङ्गवस्य / विभूतिभेदैरविचिन्त्यरुपमनन्यसाध्यं सुरभिप्रभावात्

athāśramaṃ tatsurarājasadmanikāśamāsīdbhṛgupuṅgavasya / vibhūtibhedairavicintyarupamananyasādhyaṃ surabhiprabhāvāt

تب بھृگوپُنگَو کا وہ آشرم دیوراج اندَر کے محل کے مانند تھا۔ گوناگوں وِبھوتیوں کے فرق سے اس کی صورت ناقابلِ تصور تھی، اور دیویہ سُرَبھि کے اثر سے وہ بے مثال، دوسروں کے لیے ناممکن تھا۔

अथthen/now
अथ:
सम्बन्ध/प्रकरणसूचक (Discourse marker)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनुक्रम/आरम्भसूचक (indeclinable particle: then/now)
आश्रमम्hermitage/āśrama
आश्रमम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootआश्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन (accusative singular)
तत्that
तत्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन (agreeing with आश्रमम्)
सुरराजसद्मनिकाशम्resembling the palace of the king of gods
सुरराजसद्मनिकाशम्:
विशेषण (Qualifier of आश्रमम्)
TypeAdjective
Rootसुर-राज-सद्म-निकाश (प्रातिपदिक; समास)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुषः (सुरराजस्य सद्म) + तत्पुरुषः (सद्मनः निकाशः = सद्मसदृशः)
आसीत्was/existed
आसीत्:
क्रिया (Verb)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलङ्-लकार (imperfect/past); प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
भृगुपुङ्गवस्यof the foremost Bhṛgu (sage)
भृगुपुङ्गवस्य:
सम्बन्ध (Genitive/possessor)
TypeNoun
Rootभृगु-पुङ्गव (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग; षष्ठी-विभक्ति (genitive), एकवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुषः (भृगूणां पुंगवः)
विभूतिभेदैःby varieties of splendors
विभूतिभेदैः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootविभूति-भेद (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया-विभक्ति (instrumental), बहुवचन; समासः—षष्ठी/तत्पुरुषः (विभूतेः भेदाः)
अविचिन्त्यरूपम्of inconceivable form
अविचिन्त्यरूपम्:
विशेषण (Qualifier of आश्रमम्)
TypeAdjective
Rootअ-वि-चिन्त्य (कृदन्त) + रूप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; 'चिन्त्य' = √चिन्त् (धातु) से ल्यप्/यत्-प्रत्ययान्त विशेषण (gerundive: to be thought) + नञ्; कर्मधारयः (अविचिन्त्यं रूपं यस्य/यत्)
अनन्यसाध्यम्not achievable by anyone else
अनन्यसाध्यम्:
विशेषण (Qualifier of आश्रमम्)
TypeAdjective
Rootअ-नन्य-साध्य (प्रातिपदिक; समास)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—नञ्-तत्पुरुषः (न अन्येन साध्यम्)
सुरभिप्रभावात्due to the power of Surabhi
सुरभिप्रभावात्:
अपादान (Apādāna/Source-cause)
TypeNoun
Rootसुरभि-प्रभाव (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग; पञ्चमी-विभक्ति (ablative), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (सुरभ्याः प्रभावः)