Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Dvadasha Skandha, Shloka 19

Mārkaṇḍeya Ṛṣi Tested by Indra and Blessed by Nara-Nārāyaṇa

तदाश्रमपदं पुण्यं पुण्यद्रुमलताञ्चितम् । पुण्यद्विजकुलाकीर्णं पुण्यामलजलाशयम् ॥ १८ ॥ मत्तभ्रमरसङ्गीतं मत्तकोकिलकूजितम् । मत्तबर्हिनटाटोपं मत्तद्विजकुलाकुलम् ॥ १९ ॥ वायु: प्रविष्ट आदाय हिमनिर्झरशीकरान् । सुमनोभि: परिष्वक्तो ववावुत्तम्भयन् स्मरम् ॥ २० ॥

tad-āśrama-padaṁ puṇyaṁ puṇya-druma-latāñcitam puṇya-dvija-kulākīrṇaṁ puṇyāmala-jalāśayam

مارکنڈےیہ رِشی کا وہ مقدّس آشرم نیکی والے درختوں اور بیلوں سے آراستہ تھا۔ وہاں بہت سے پاکیزہ برہمن رہتے تھے اور صاف و مقدّس تالابوں کی فراوانی سے لطف اندوز ہوتے تھے۔ مدہوش بھونروں کی گونج اور جوشیلے کوئلوں کی کوک آشرم میں گونجتی تھی؛ خوش مور ناچتے تھے اور بےخود پرندوں کے غول وہاں بھر گئے تھے۔ اندر کی بھیجی ہوئی بہاری ہوا قریب کے آبشاروں کی ٹھنڈی پھوار لے کر اندر آئی؛ جنگلی پھولوں کی خوشبو سے معطر وہ ہوا کام دیو کی شہوت انگیزی کو ابھارنے لگی۔

मत्त-भ्रमर-सङ्गीतम्with the music of intoxicated bees
मत्त-भ्रमर-सङ्गीतम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमत्त (प्रातिपदिक) + भ्रमर (प्रातिपदिक) + सङ्गीत (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (मत्तानां भ्रमराणां सङ्गीतम्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन (आश्रय/पदं इत्यस्य विशेषणम्)
मत्त-कोकिल-कूजितम्resounding with cooing of excited cuckoos
मत्त-कोकिल-कूजितम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमत्त (प्रातिपदिक) + कोकिल (प्रातिपदिक) + कूजित (कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (मत्तानां कोकिलानां कूजितम्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त (cooed/resounding)
मत्त-बर्हि-नट-आटोपम्with the display of dancing, intoxicated peacocks
मत्त-बर्हि-नट-आटोपम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमत्त (प्रातिपदिक) + बर्हिन् (प्रातिपदिक) + नट (प्रातिपदिक) + आटोप (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (मत्तानां बर्हिणां नटानाम् आटोपः), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
मत्त-द्विज-कुल-आकुलम्teeming with excited flocks of birds
मत्त-द्विज-कुल-आकुलम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमत्त (प्रातिपदिक) + द्विज (प्रातिपदिक) + कुल (प्रातिपदिक) + आकुल (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (मत्तं द्विजकुलं येन आकुलम्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
वायुःwind
वायुः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवायु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case), एकवचन
प्रविष्टःhaving entered
प्रविष्टः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootविश् (धातु) उपसर्ग-प्र + क्त
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (वायुः इत्यस्य विशेषणम्)
आदायhaving taken
आदाय:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootदा (धातु) उपसर्ग-आ + ल्यप्
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund), पूर्वक्रिया (having taken)
हिम-निर्झर-शीकरान्sprays/droplets from snowy cascades
हिम-निर्झर-शीकरान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootहिम (प्रातिपदिक) + निर्झर (प्रातिपदिक) + शीकर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (हिमस्य निर्झरस्य शीकराः), पुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd case), बहुवचन
सुमनोभिःwith flowers
सुमनोभिः:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootसुमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd case), बहुवचन; सुमनस् = पुष्प (flowers)
परिष्वक्तःembraced/covered
परिष्वक्तः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootस्वञ्ज्/स्वज् (धातु) उपसर्ग-परि + क्त
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त, पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (वायुः इत्यस्य विशेषणम्)
ववौblew
ववौ:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवा (धातु)
Formलिट् (perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
उत्तम्भयन्arousing/stimulating
उत्तम्भयन्:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootस्तम्भ् (धातु) उपसर्ग-उत् + शतृ
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (present participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (वायुः इत्यस्य विशेषणम्)
स्मरम्love/desire (Kāma)
स्मरम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्मर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd case), एकवचन

FAQs

It portrays a sanctified hermitage filled with auspicious natural sounds—bees humming, cuckoos singing, peacocks dancing, and many birds—signaling purity, joy, and a sattvic atmosphere conducive to devotion.

To convey the spiritual mood of the sacred place being visited/depicted in the narrative—showing how a holy environment naturally supports remembrance of the Lord and elevates the mind beyond worldly distraction.

Create a “tīrtha-like” space by choosing uplifting surroundings—cleanliness, natural beauty, and sacred sound (kīrtana/recitation)—so the mind becomes joyful and steady for bhakti.