Previous Verse
Next Verse

Shloka 24

Bhṛgu Tests the Trimūrti; Kṛṣṇa and Arjuna Visit Mahā-Viṣṇu and Recover the Brāhmaṇa’s Sons

हिंसाविहारं नृपतिं दु:शीलमजितेन्द्रियम् । प्रजा भजन्त्य: सीदन्ति दरिद्रा नित्यदु:खिता: ॥ २४ ॥

hiṁsā-vihāraṁ nṛpatiṁ duḥśīlam ajitendriyam prajā bhajantyaḥ sīdanti daridrā nitya-duḥkhitāḥ

جو بادشاہ ظلم و تشدد میں لذت پائے، بدکردار ہو اور اپنی خواہشات پر قابو نہ رکھ سکے، اس کی خدمت کرنے والی رعایا فقر میں ڈوب کر ہمیشہ غمگین رہتی ہے۔

हिंसाविहारम्one who sports in violence
हिंसाविहारम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootहिंसा-विहार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; विशेषण (नृपतिम्); तत्पुरुष-समास (हिंसायाः विहारः)
नृपतिम्the king
नृपतिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootनृपति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष-समास (नॄणां पतिः)
दुःशीलम्ill-natured
दुःशीलम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदुः-शील (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण; उपपद-तत्पुरुष (दुष्टं शीलं यस्य)
अजितेन्द्रियम्one who has not conquered his senses
अजितेन्द्रियम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअ-जित-इन्द्रिय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण; नञ्-तत्पुरुष (अजितानि इन्द्रियाणि यस्य)
प्रजाःthe subjects/people
प्रजाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootप्रजा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
भजन्त्यःserving/worshipping
भजन्त्यः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootभज् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमान-कृदन्त (present active participle), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; प्रजाः इति कर्तृविशेषण (while serving)
सीदन्तिsuffer/decline
सीदन्ति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootसद् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
दरिद्राःpoor
दरिद्राः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदरिद्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (प्रजाः इत्यत्र स्त्रीलिङ्गेऽपि सामान्यविशेषण-प्रयोगः), प्रथमा, बहुवचन; विशेषण
नित्यदुःखिताःalways distressed
नित्यदुःखिताः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनित्य-दुःखित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण; कर्मधारय-समास (नित्यं दुःखिताः)

FAQs

It warns that when a ruler delights in violence, lacks good conduct, and cannot control his senses, the people who depend on him become degraded—falling into poverty and constant misery.

To highlight rajadharma: the king’s character directly shapes the welfare of society. When leadership is driven by cruelty and sense-gratification, the subjects inevitably suffer.

Choose and support leadership—personal or societal—that is self-controlled and nonviolent in intent; otherwise, collective well-being declines and suffering increases.